Luděk Horký: Nejdůležitější ze všeho je léčba prací (3)
Ze zařízení, v kterých jsem se léčil, byla léčba prací na nejvyšší úrovni v rehabilitačním ústavu v Kladrubech. V dílně truhlářské, tkalcovské, výtvarné, keramické, kovovýrobní i výpočetní techniky (stále vyhledávanější pro svůj dynamický rozvoj) slouží nejenom k nácviku zručnosti a procvičení třeba motoriky rukou, ale ukazuje i případný další směr pro budoucí uplatnění, jak pracovní, tak i zájmové. Ač se to zdá na první pohled samozřejmostí, tak v mnoha zařízeních léčba prací neexistuje a není tam ani zácvik pro základní „samostatnosti“ s nácvikem používání kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené.
Jan Drocár: Čeští předkové britské královské rodiny
Jsem rád, že v pátek 12. října 2007 vyšly v Mladé frontě Dnes články „Britská královská rodina má předky z Pardubic“ a „Proč jsou si všichni příbuzní“. Jsem rád proto, že články mohu doplnit o další informace. A pro grafickou názornost doložit rodokmenem. Rodokmen v angličtině ukazuje „české“ genealogické cesty k britské královně Alžbětě II. a jejímu manželovi Filipovi, vévodovi z Edinburgu a jejich potomkům. Tedy i k princezně Anne, které bude na plátně tištěná verze rodokmenu předána během její návštěvy v České republice.
Miloslav Švandrlík: Muž s mapou
Vždycky jsem se posmíval důchodci Pukajblovi, který objíždí kulturní památky autobusem. Pochopitelně ne svým. Pukajbl sleduje dění ve svém okolí, a tím pádem mu neujde žádný zájezd. Tu ho pořádá Červený kříž, jindy baráčníci nebo Přátelé školy.
Jitka Dolejšová: Moravská specialita – Dovolená na burčáku
Ingredience: Dovolená, Morava, Rakousko, Dyje, kolo, boty, netopýr, krokodýl, jelen, kůň, zřícenina, hrad, pole, les, louka, král, kat, slunce, déšť, burčák. Postup: Vezměte si na začátku září dovolenou, turistické boty, kolo, mapu a někoho blízkého, kdo má také boty a kolo a navíc auto – ideální je, pokud je to manžel. Váš manžel. Pak se vydejte na jižní Moravu, třeba do kempu Vranovská přehrada. První den navštivte Slavnosti chleba u vodního mlýna ve Slupi. Zúčastněte se folklorních slavností, prohlédněte si funkční mlýn, kupte si úžasný, přímo z pece vytažený horký chléb pečený na dřevěném uhlí – a nezapomeňte na burčák. Čím více, tím lépe.
Egon Wiener: Po schodech | Telefon
Když mě maminka odnášela z liberecké porodnice, tatínek čekal pod schody a starou pikolou si nás odvezl do Loučné u Hrádku nad Nisou. Deset schodů vedlo v Machníně do krámu paní Langové, kam jsem tak v padesátém roce chodil s maminkou nakupovat. Jen čtyři schody vedly na radnici v anglickém Brentnu a stačily, abych se během dalších dvaceti minut oženil. Kolik jsem jich vystoupal do letadla, kterým jsem se vracel do Čech, si už nepamatuji.
Jste potenciálním workoholikem? (3)
Je velké štěstí, pokud můžeme dělat práci, kterou máme rádi. V práci trávíme přibližně třetinu svého života, a je proto opravdovým utrpením, jestliže v ní nenacházíme naplnění a inspiraci. Na druhou stranu – kde je únosná mez ...
Renata Šindelářová: Jako hroch, co se učí lítat / Murphyho zákony strachu
O strachu by to chtělo zvláštní odstaveček, protože toho bude hodně. Mám strach úplně ze všeho. Z výšek, z hloubek, ze samoty, z bouřky, klíšťat, tchyně, z rostoucích dluhů, z jízdy hrkajícím výtahem, z opilého řidiče autobusu, z nahého chlapa ve vlaku, z ptačí chřipky na ozobaných jahodách, z mimozemšťanů unášejících lidi, z vlastní demence, ale úplně největší strach mám ze změn.
Zdislav Wegner: Kaliště (2/2)
Jarda naladil na jinou stanici, a když šumění téměř zmizelo a slova hlasatele byla zřetelná, pootočil ještě knoflíkem zesilovače a vrátil se do své lavice. „Hlásí se vám Svobodná Evropa...“ uslyšeli jsme. Ustalo šeptání a pošťuchování. Učitel stál jako při zjevení a nehýbal se. A pak skočil k Láďově lavici a smetl krystalku ze stolu. Aparát škvrčel i na podlaze, a tak na něj ještě dupl.
Egon Wiener: Píši Vám, kteří nevidíte
Vám, kterým kdosi ukradl světlo zeleného stvolu, rudého květu máku, který opadává v zeleném moři obilí. Vám, kteří prý hudbu slyšíte jenom v barvách. Těm, kteří teplo světla znáte jen z řeči jiných. Vám, kterým bylo odepřeno malovat si s dětmi, vidět, jak večerní vítr prohání červánky a čechrá vlasy. Vám, kterým nic neříká duha a severní polární záře, záclony z bílé příze, Vám, kterým nikdo pomocnou ruku nepodá. Vám, majitelům očí, co nevidí blízké tváře, zježenou srst jezevčíka, listí padající ze stromů, kde stojí tramvaj, kde je zvonek u branky, fotbalistu, střelce z luku, hokejistu, toho, který pádluje a sjíždí řeku, příbor na stole, voňavou palačinku.
Jitka Krpensky: Kuplířka – aneb Různé jsou cesty osudu
Potkávali se každé ráno, když některý z nich nezaspal. On na kole, ona pěšky. Nejprve se na sebe jen nejistě usmívali, po nějaké době se začali zdravit, a ve třetí fázi si už přáli hezký den – dál ale nedošli. I když to už byla, dalo by se říci „ dlouhodobá známost“, nic o sobě nevěděli, ale sympatie tu byla veliká. Dala mu jméno Adam.
Jitka Dolejšová: Setkání s obrazem (15) Theodore Rousseau
Francouzský malíř, zakladatel barbizonské krajinářské školy, který ze zdravotních důvodů mnoho času trávil na venkově. Přitahuje ho zejména malování v plenéru, náměty hledá v okolí Paříže. Od romantického okouzlení přírodou přecházel postupně ke studiu krajiny v jejím přirozeném charakteru. Zprvu ho zajímaly malebné motivy, bizarně zkroucené stromy a efektní západy slunce, později se snažil postihnout listoví stromů jako malířský celek a hru světla a stínů.
Petra Nachtmanová: Chytrá kachňátka a liščí seznamka
Lišky mají dobrý čich a ještě lepší mlsní lišáčci. Stačilo pár skoků a stál u kachního příbytku. „Kachny a vaří? Hmmm... a alou! Rychle doneste, co tady tak krásně čichám, než uvařím vás! Cha cha chá!“ Naháněl hrůzu, ale na kachní sourozence si nepřišel. Vlastně je jeho slova vůbec nevzrušovala. Filomínka zrova dolévala prázdné sklenice dalším pitím a přidávala Jarkošovi další koláčový kousek na talíř. On si hladil břicho a spokojeně si pomlaskával.
Anastázia Mahovská: Co ty víš, co já vydržím!
Čekala jsem beze slov a dozvěděla se, že moje místo se také ruší a onen kolega bude inspektorem, ale že nedostane příplatek za vedení, že vedení bude v jejich organizaci. (Mají to vyspekulované, abych je nemohla žalovat za diskriminaci. Správně mělo proběhnout výběrové řízení. Co jim asi musel adept na moje místo navykládat? Už mě to nezajímá, je to jeho balvan, který si životem dále ponese.)
Ivan Rössler: Píseň pro Kristýnku
O tom, jak se zrodila Píseň pro Kristýnku, jsem vyzpovídal hudebního skladatele Zdeňka Petra a textaře Vladimíra Dvořáka. Připomeňme, že po vzniku této písničky, je tady celá generace Kristýnek. Ostatně nebylo to naposledy, co písničky ovlivnily výběr jmen: vzpomeňme ještě na Zuzany, Terezy a Barborky. Ale pojďme si s oběma autory povídat jen o té jedné, o Kristýnce!