Egon Wiener: Staré pohlednice | Česky v našem domě
Často se mě ptají, jaké mám zvláštní pohlednice ve své sbírce. A protože žiji v pohraničí naší republiky, odpovídám, že jsou to i pohlednice s bunkry, řopíky z roku 1938. Mezinárodní situace v letech 1936-1938 ovlivnila, a dá se říct, že sjednotila rozhádaný vnitrostranický vývoj u nás doma. Byl vydán zákon na ochranu republiky a o obraně státu. Byla zahájena výstavba pohraničních opevnění podle vzoru nám politicky blízké Francie, její Maginotovy obranné linie.
Milan Dubský: Potřeba učení a vzpomínání
Ideje vždy byly poraženy a jsou poráženy zájmy států, skupin a jednotlivců. Každý systém a řád má kromě kladů také své negativní dopady. Pokud je schopen si je uvědomovat a odstraňovat je, pak se prodlužuje jeho existence. Kapitalismus přes své dynamické vlastnosti, přednostmi před svými historickými předchůdci a přínosy, má také řadu nepříznivých a nedobrých následků.
Zdeněk Reich: Vůně benzinových par
Jedete si pěkně po nepříliš široké silnici s provozem v obou směrech, lemované úhlednou alejí kvetoucích třešní, a kocháte se pohledem na líbeznou českou krajinu, tak jak to dělal ve filmu „Vesničko má, středisková“ herec Rudolf Hrušínský. Nijak vás nevzruší, když zaznamenáte kolonu automobilů přibližujících se v opačném směru.
Stanislav Háber: Filmuje... (4)
"Čo sa stalo?" Nechápal osvetľovač. Začal som mu vysvetľovať, že som si práve pribuchol hlavu do dverí. Starý pán kameraman na mňa pritom zazeral tak, že by aj mlieko skyslo, kým nepodotkol: "Aspoň vidíte, aké to je." Odvtedy sa snažím si túto príhodu pripomenúť vždy vtedy, ak mám chuť sa niekomu smiať. Viem totiž, že hneď, ale hneď sa aj mne môže stať to isté, z čoho sa smejem.
Marta Urbanová: TUNISKO – Sousse
Před cestou mne zaujalo, že přímořské město Sousse, třetí největší město Tuniska, bylo osídleno dřív než Kartágo. Asi v 9 stol. př.Kr. Pravděpodobně Féničany. Sotva jsme se s manželem v hotelu zabydleli, vydali jsme do města. Bláhově jsem se domnívala, že se projdeme a prohlédneme si výlohy tak jako u nás. Ale to jsem se velice mýlila.
Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík: DIVNOPIS
Představte si, jak by vypadala mapa republiky, kdyby byl zavden zákon, že názvy všech měst, městeček, obcí i samot musí být na první pohled srozumitelné. Praha by nebyla Praha, ale třeba Vyprahlov, Všetaty by se jmenovaly Zlodějov, lidé by nejezdili do Kladna, ale do Dřevoskladova. Krom toho by existovala Trpaslíkárna, Kýchaly a Strašpytlíci.
Oskar Leo Krause: A znovu město, kde se zastavil čas
Společně jsme zajeli do Kerska za paní Hrabalovou a vzpomínali jsme na Bogana a Slávka Hrabala a další společné známé a na naše mládí. Prý v Nymburce otevřeli muzeum Bohumila Hrabala. Zajímalo mě, co tam všechno vystavují a zda mají i grafiky, které na jeho počest vytvořil Jiří Anderle. Všechny neměli, pověřil jsem tedy paní Hrabalovou, aby vyřídila, že při příští cestě do Čech jim grafiky přivezu a muzeu je věnuji.
Lenka Nováková: O nesplněných předsevzetích, dobrých úmyslech a jejich koncích pozitivně
Neschopnosti dodržet novoroční předsevzetí se věnovaly s menší či větší mírou všechny stylové časopisy. Zhodnocení v Mojí Psychologii srazilo moje zkroušené sebevědomí ještě víc. Pravou příčinou neúspěchu je prý skutečnost, že jen málo lidí je schopno dlouhodobé a cílevědomé práce a do ní patří i plnění našich předsevzetí. A kolik nás odhodlaných a zhrzených doopravdy je?
Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (8)
Víte jak vznikl August? Když ještě nebyli manéžoví dělníci, veškerou práci dělali artisté. Bud před svým výstupem nebo po něm si oblékli parádní livrej, nasadili paruku, natáhli si bílé rukavičky, obuli lakované střevíce a šli pracovat do manéže. Mezi artisty byl v té době krasojezdec Tom Belling, Angličan, jenž si rád přihnul.
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (7)
Ingmar Bergman občas vystoupí v úvodu svého filmu před kameru a z plátna vysvětlí divákům, jak to myslel. Tak tohleto kdybych udělal já, nechci vidět, co by se stalo. Ode mne se čeká, že film bude sdělný sám od sebe. A při tom tak rád vysvětluju! Bergmana zkrátka jeho autorita opravňuje takřka k čemukoliv.
Jiří Suchý: Podívejte se na internet
Rozdíl mezi starší a mladší generací je evidentní. Tak například já - nemusím snad zdůrazňovat, že nepatřím k těm nejmladším, a tak jsem dlouhý čas neměl potřebu zaobírat se úvahami o tom, co znamená www. Pak mi to bylo vysvětleno, aniž bych to pochopil. Ne, úplně blbý nejsem, vytušil jsem oč tu asi jde, ale nedotčen praktickým využitím onoho www, žádnou konkrétní představu jsem si o tom nevytvořil.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (52)
Dostávám k další kategorii střípků, které snad lze nazvat střípky technickými. Myslím, že na rozdíl od Miroslava Horníčka, který říkával, že jeho technické znalosti končí u skoby, jsem na tom podstatně lépe. Tedy zejména teoreticky, po stránce praktické je to už horší. Vím sice, že šroub se zašroubovává doprava, ale stačí abych měl nasadit zahradní hadici, která se šroubuje zezdola na vodovodní kohoutek, a hned si nejsem jistý!
Václav Markvart: Jak se podařilo přivést moje mladé potomky ke čtení knih
Už dlouho mne mrzelo, že moje děti a zejména vnoučata (už to nejsou malé děti), nemají zájem číst knihy. Ovládají sice bravurně mobily a notebooky, ale vzít do ruky knihu a začíst se do ní, to ne. Výsledkem je pak to, že jejich „esemesky“ vypadají tak, jak vypadají. Ubohá čeština s ubohou slovní zásobou, o gramatice a diakritice ani nemluvě. Protože nečtou, jsou také ochuzeni i o tvůrčí fantazii. Řekl jsem si proto, že to tak nemohu nechat.
Jan Jurek: Doušek svobody
Stál ve vratech a díval se do pusté krajiny, kterou si už v dětství zamiloval. Jako kluk tam trávil všechny své prázdniny se svým dědou, který mu od jisté chvíle nahrazoval otce. Uplynulo téměř deset let, co umřel. A on na něj stále více vzpomínal, stále více na něj myslel, stále více se dožadoval jeho přítomnosti jako malý chlapec, který nemá pojem o tom, co to znamená - zemřít.