Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (2)
Dejme tomu, vychází u nás tiskovina, která by všude ve světě byla bez okolků považována za petrolejnictví. Takové věci vycházejí všude; ale je naší domácí zvláštností, že tento oplzlý tisk vychází v tiskárně, která má správní radu, v jejímž čele sedí politik, bývalý ministerský předseda a vůdce strany. Je prostě úžasné (abych užil oblíbeného rčení dotyčného politika), že tento mladý muž a jeho okolí si neuvědomují společenskou nemožnost, které se dopouštějí.
Daisy Zdislava Waldstein - Martina Pfeffer: Za každého mají hovořit hlavně činy
Každý den potkáváme na ulici, v parku, při nákupech různé typy lidí, o kterých vlastně nic nevíme. Můžeme je soudit podle vzhledu, chování či mluvy. Ale ne každý den máme možnost setkat se s osobností, která v nás zanechá krásný hřejivý pocit
Ivana Horová: Můj největší dík | Jeden večer | Básně bez bázně
Cestou v metru jsem si povšimla zajímavého inzerátu. Jisté internetové stránky chtějí jít s dobou a nabízejí seznámení bez závazků. Tudíž tím odpadá už všechna snaha pánů a doufání dam. Není to trochu smutné? Trafiky praskají ve švech množstvím časopisů pro ženy, kde jim radí, jak si najít a udržet toho Pana Dokonalého nebo časopisů pro pány, kde jsou "zaručené" rady, jak uspokojit partnerku anebo jak ji poslat do háje. Celý svět neustále řeší vztahy. Možná proto jich tolik nefunguje, protože se jen řeší. Lidé pro sebe tak trochu zapomněli dělat překvapení. A proč taky? Bez urážky, ale ženy se podbízejí samy, chovají se hloupě a emancipace stále vzrůstá.
Smutek nad vilou Klauna
Seděl jsem na tiskovce v Sovových mlýnech, impozantním muzeu moderního umění, a bylo mi nedobře. Tématem konference byl osud Werichovy vily, přesněji řečeno beseda nad podivnostmi celého konkurzu i závěrečného rozhodnutí. Novináři ze všech možných medií si přišli ulovit svou kauzu, padala vzrušená slova, politické přestřelky....
Michal Čagánek: Něco pro nožky / Prazvláštní tvor
Spím moc rád. A nemám teď na mysli ani tak spánek samotný, jako spíš sladké usínání po náročném dni, či naopak omamné probouzení, například o víkendu, kdy člověk nikam zvlášť nemusí, a proto může kamkoliv a cokoliv a, dřív než vstane z postele, o všech těch možnostech ještě chvíli sní a ještě chvíli...
Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (1)
Jsem digitální fotoaparát značky Canon PowerShot A610, ale moje paní mi důvěrně říká foťák. Největší radost mám, když jí můžu být užitečný. Když fotím a fotím a fotím... S mojí paní a její rodinou už jsme toho dost zažili, loni jsme například podnikli velké putování po Skandinávii a já mohl fotit i půlnoční slunce na Nordkappu a soby a ledovce a nádherné červenobílé domečky, ale o tom vám na stránkách Pozitivních novin moje paní už vyprávěla.
Od dívčího deníčku k divadelní premiéře Deníku Leošky K. (1)
Divadlo U Valšů v budově Život 90 v ulici K. Světlé jsem neznala a první návštěva platila jemu. Hrála se Benefice Ljuby Skořepové, Stará bába tančí, a měla už asi 40. reprízu. A štěstí mě neopouštělo, hru totiž režíroval Akram Staněk, který se s obrovským zanícením ujal i Deníku. Ujal – to v této fázi znamenalo, že hru několikrát pročetl a udělal si první představu. Po předchozím hledání a přešlapování to byl docela pokrok.
Vlastimil Marek: Jiné myšlení
Nejen duchovní mistři všech dob (ti jaksi nepřímo), ale dnes i přímo a otevřeně jsme vyzývání ke změně myšlení. Naposledy a důrazně o to požádalo shromáždění laureátů Nobelových cen v prosince 2001: „Abychom přežili ve stále rychleji se měnícím světě, musíme se naučit myslet jinak, nově.“ Co je to to jiné, nové myšlení?
Václavský koncert a křest CD v Mýtě
V podání mýtského rodáka Jana Bauma a jeho žáka Františka Svejkovského, nyní prvního trubače Hudby Hradní stráže, zazněly ukázky z jejich společného nového CD MEMORY – muzikálové a filmové melodie. V pěveckém minirecitálu dále vystoupila jako host zpěvačka Jana Vlasáková, která svým přirozeným a procítěným projevem nadchla publikum v kostele.
Jarmila Moosová: Sylva Lauerová – Hračka, Otrok
Být vášnivým čtenářem a přitom nepoznat alespoň jeden z dosud vydaných knižních titulů spisovatelky Sylvy Lauerové postrádá logiku. Přijatelnou omluvou nám může být snad jen fakt, že autorka žije po většinu dní v roce převážně v exotickém prostředí Seychelských ostrovů a do svého rodiště, Brna, zajíždí poněkud sporadicky, tudíž její publicita v naší zemi teprve narůstá. Navíc obě její knihy (Hračka či Otrok), které vám chci dnes přiblížit a nabídnout jako extra tip na zajímavé čtení, vyšly v relativně krátkém čase posledních několika málo let.
Ivan Rössler: Aradekor nad pianem
Někdy v roce 1977 jsem volal výtvarnici Běle Suché, že bych s ní rád udělal rozhovor pro jeden hudební časopis. Ačkoliv v té době byla Běla Suchá jako manželka Jiřího Suchého spjata se Semaforem i jako výtvarnice, slíbil jsem jí, že o hudbě a o Semaforu hovořit nebudeme. Běla Suchá tehdy zcela propadala aradecoru, což je jeden ze dvou českých patentů (druhý je artprotis) a jedná se o netkaný textil.
Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté! (7)
„Mezi nebem a zemí“ - tak bývalo oznamováno vystoupení provazochodeckých skupin. Rytiny na starých řeckých vázách nám připomínají, že tato artistická disciplína se provozovala již před naším letopočtem. První písemné zprávy o provazochodcích máme však teprve z konce 15. století.
Vojnové variácie
Keď príde leto, zbalíme si doma kufre a hajdé - tradične do Chorvátska. Prvýkrát som sa tam dostal s humanitnou pomocou v čase vojny v roku 1992. Pomáhal som ako novinár túto pomoc zorganizovať vďaka aktivite neskoršej predsedníčky ...
Ivo Fencl: Doktor Slabý a jeho detektiv Břetislav Hostivít
PhDr. Zdeněk Karel Slabý (nar. 9. 6. 1930) byl ve válce ve Foglarově oddíle Hoši od Bobří řeky (ve "Dvojce"). Již jako dospělý intelektuál za sebou pak zanechal mnoho práce jako redaktorem nakladatelství Albatros (od roku 1958) a časopisu Zlatý máj (1958-1971, 1989-1990). Se svou paní Dagmar Lhotovou napsal zatím PĚT knížek o kocouru Vavřincovi a jeho (třech) přátelích, první dvě z nichž i zdramatizoval.