Pavel Kundera - Peter Závacký: Rodičia ma naučili chodiť rovnými cestičkami
V júni (sedemnásteho) oslávil svoje ďalšie krásne životné jubileum – sedemdesiatiny – popredný a známy český karikaturista Pavel Kundera. Plný mladíckeho elánu a tvorivých síl ich oslávil v Kroměříži, kde žije a tvorí. Na bilancovanie svojej tvorby sa ešte nechystá, ani na to nemá čas. Vraj bilancovať sa hodí až vtedy, keď už nebude mať čo ponúknuť svojim priaznivcom...
Danuše Markovová: Přestupný rok perel
Letos je nám shůry dáno! Byl nám uštědřen čas! O nevšední dar-nedar se velkoryse zasloužila osvícená prozíravost římského vládce Juliua Caesara. Správně tušil, že rok s rokem se sejde a něco málo mu nadbude. A tak důmyslně ustanovil, že kalendáři přidá dne navíc, a to jednou za čtyři léta. Tímto rozhodnutím nastolil časový pořádek na dlouhou dobu dopředu. Jelikož v těch časech vévodil poslednímu měsíci v roce únor, přidal jemu. Přídavek se ujal široko daleko, že i v našich končinách se můžeme těšit roku přestupnému, znějícímu v uších jako vlaková stanice.
Ondřej Suchý: František Rychtařík nám navrací mládí
Jeho jméno je značkou kvality. Objevuje se už řadu let na desítkách hudebních nosičů zpěváků a kapel na které velká hudební vydavatelství mnohdy dávno zapomněla. Pamětníkům přináší radost, nepamětníkům objevuje pohodu doby „normálních“ písniček - od R. A. Dvorského, přes Cortése a Vašíčka až třeba po Janu Petrů, Gustava Broma, Josefa Beka... – ostatně prohlédněte si na internetu sami všechna ta jména!
Milan Dubský: Jak pochodují dějiny
Hledání alternativ ke konzumní společnosti nebo ke společnosti, která je přívětivá pouze k její malé menšině, je složitá. Političtí šarlatáni ovšem vědí, že hlásat a horlit za práva většiny je dobrý lov na voličské hlasy. Ovšemže k té privilegované menšině patří, nebo se k ní po zvolení přihlásí a včlení se do ní. Jediné, co jim zůstane, jsou neupřímná slova v ústech, sliby a nicnedělání měnit stav k lepšímu.
Miroslav Sígl: Kniha dvou Václavů - Mahagon, měsíček a špenát
Jeden Václav má příjmení Větvička (*1938 - kdo by je neznal?!) a druhý se jmenuje Václav, ale křestním jménem Erich (*1930), jinak Václav II. Tedy oba tito Václavové, i když každý trochu jinak – jsou vědeckými a pedagogickými pracovníky, popularizují vědu už mnoho let (v Českém rozhlasu i v České televizi), oba jsou přírodopisnými detektivy, mají v malíčku například „lesnický místopis“, jdou po unikátech.
Zdeněk Horenský: Nečekaná noční návštěva
Klub cestovatelů pořádával nespočet zájezdů vlastními lehátkovými vozy. Zdeněk Houdenský a Jarda Vojtek byli aktivními členy klubu, ať již jako vedoucí nebo průvodčí. Za léta činnosti v této branži posbírali mnoho zkušeností, ale přesvědčili se, že i je samotné, jako staré harcovníky, může při cestách ještě též všelicos překvapit. A také k tomu došlo při jednom z atraktivních a oblíbených zájezdů do Itálie. Zdeněk byl pověřen vedením zájezdu, průvodcovství vozu měl na starosti Franta Urbanec a Jarda se na poslední chvíli uvolnil z návalu pracovních povinností a jel s nimi jako jeden z účastníků.
Vlastimil Marek: Rozmazlení kluci
Lásku a hranice, to potřebují děti, a hlavně kluci, ze všeho nejvíce... Neustále potvrzovanou emoční stabilitu (dnes jsi sice rozbil sousedům mičudou okno, a já tě za to musím potrestat tím, že ti dám o cenu zaskleného okna míň na kapesném, ale jsi náš syn a máme tě moc rádi) pak nenaruší sem tam nějaký ten trest.
František Mendlík: Nerušte, prosím, analyzuji!
Tu šedivou paní potkává Frantík Rendlů skoro každý den. Nikdy se nezapomene zeptat: ,,Františku, a co šachy?“ Dostává se jí vyhýbavé odpovědi. Není o čem mluvit. Šachy jako lidový hospodský sport jsou dávnou minulostí. Ty tam jsou doby, kdy starý kantor, manžel staré paní, byl obklopen partou nadšenců. Večer co večer se hrávalo v místní hospodě. Vždy dva hráči a kolem hejno kibiců. Starý kantor založil místní šachový oddíl. Na slavnostní plaketě z roku 1981 jsou vypodobněny symboly čtyř oddílů místní TJ Sokol. Jsou to oddíly kopané, odbíjené, základní tělesné výchovy a šachu.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (28)
V poslední době se zavedl docela zajímavý zvyk přidávat na závěr každého opusu jakýsi přídavek či bonus. Na obalech různých CD a DVD se dokonce honosně píše, že ten bonus je zadarmo či zdarma (je v tom nějaký rozdíl?- darmo mluvit!), ale ze známých důvodů není jistě třeba čtenářům Pozitivních novin tento fakt zdůrazňovat.
Jiří Suchý - Jitka Vykopalová, Václav Židek: "Lampenfieber" s Jiřím Suchým (2/2)
Pane Suchý, jste velice známý člověk, "vaše sláva se až uměleckých hvězd dotýká“, proto je podivné, proč ty malé, křehké "suchary" byly pojmenovány právě zrovna po vás na „Sušenky“, tak jako po Karlu Hašlerovi byly pojmenovány „Hašlerky“. Nebo přikládáte snad toto rozhodnutí tomu, že se jedná o "trvanlivé a kvalitní" zboží a můžete v tom případě našim čtenářům prozradit, jak jste se dokázal s tím vyrovnat? S něčím takovým se přece každý umělec pochlubit nemůže?
Jiří Vlastník: Říkali mu Jardo Marais
Setkal jsem se s ním až na sklonku jeho života. Patřil k té generaci umělců, o kterých mi král rozhlasových pohádek Karel Weinlich říkává – když oni vešli do studia, okamžitě jsme úctou ztichli. Opustil nás před dvěma lety dosti nemocen a zcela zapomenut. Přesto si do posledních chvil zachoval svůj charakteristický, klukovsky rozverný humor, kterým svého času sklízel úspěchy v rozhlasovém studiu i nesčetných estrádách po celé republice.
Lenka a Luděk Novákovi: Šri Lanka II. aneb cestování s kufrem (2)
Chandra nám domluvila auto i s řidičem a to na celých 7 dní či jak budeme potřebovat. Rozhodli jsme se, že se překonáme, vstaneme brzy a vyrazíme na cestu co nejdřív, než bude pražit slunce. Náš nový řidič byl jiného mínění. Dorazil o půl hodiny později a tím nás připravil o půl naší vzácné hodiny dovolené. Se smíšenými pocity jsme nasedli do roztřeseného VANu a dověděli jsme se, že jsme jeho první turisté.
Jarmila Kocourková: Svatá Lucie bosonohá
Svatá Lucie bosonoháVeledůležitým datem švédského adventního období je třináctý prosinec, svátek svaté Lucie. Po celém Švédsku se konají celý týden masové oslavy nevinné krásky, která dala přednost lásce duchovní před fyzickou. Síla jejího utrpení v průběhu staletí vyvanula, dnešní Lucie je znamením přicházejícího světla a naděje v boji s nepřátelskou tmou a depresí, asi jako naši Blaničtí rytíři symbolizují ochranu českého národa před zlými mocnostmi.
Ivan Rössler: Povím to tancem a písní
V časopisu MELODIE Karel Gott kdysi uvedl: "Kdybych si mohl vybírat na desky, co bych chtěl, nazpíval bych třeba desku ze samých evergreenů anebo podobných věcí, a to by byly skladby Alfonse Jindry, který má skutečně nejvíc melodických nápadů." Snad nejslavnější písní Alfonse Jindry a skutečným evergreenem je skladba Povím to tancem a písní, kterou napsal s Jaroslavem Moravcem, a kterou ve čtyřicátých letech s orchestrem Karla Vlacha na desky Ultraphon nahrál Arnošt Kavka.