Ondřej Suchý: Hovory s Jiřím Menzelem (4)
Na Rudolfa Cortése rád vzpomínám, pokud mám příležitost, rád ho poslouchám. Jeho hlas měl krásnou sytou barvu, dodnes mi chybí mezi zpěváky podobný hlas. Kdysi dávno jsem pospíchal vždy jeden den v týdnu ze školy, abych zachytil z rádia půlhodinku s Orchestrem Karla Vlacha. Taky jsem chodil na Vlachovy koncerty a pozoroval tam urostlého mužského, obklopeného sestrami Allanovými.
ZPOVĚDNÍCI (14) Zita: Kdybych byla bývala tušila...
Opravdu jsem Vás nechtěla vyprovokovat, či dokonce vydráždit k negativní astrologické úvaze, nýbrž jen zjistit, jak vnímáte svět protkaný hvězdami a nakolik vás toto téma zajímá. Vězte, že by mi stačila odpověď jednoslovná, zatímco Vy jste se pustil do zevrubné analýzy s býčí zatvrzelostí pro Vás typickou.
Pavel Loužecký: Paneláková fantazie aneb To musíte vidět!
Už jste si také všimli, jak nám poslední dobou barevně rozkvétají naše paneláky v rozkladu? Jak se ze starých špinavých krabic stávají staronové barevné krabice? Pokaždé, když vidím takový "nově rozkvetlý panelák", mě napadne ta samá myšlenka: Kdo proboha vymýšlí ty děsivé kombinace barev, kdo tyhle hrůzy schvaluje a komu se to líbí? Kdyby pejsek s kočičkou přestali vařit dort a dali se na malování paneláků, určitě by dnes patřily mezi hvězdy první velikosti.
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (1)
V posledních letech po odchodu z Divadla Jiřího Grossmanna jsem se trochu prosadil na veřejnosti. Bylo to tím, že teď se musím sám ohánět a nespoléhat na slávu protagonistů. Přesto si vážím doby, kdy jsem poznal legendární divadlo Semafor a nelituji, že jsem byl nabádán a veden Miloslavem Šimkem k profesionální poslušnosti. Byla to pro mne veliká škola sebekázně. Jsa v duši rebelem, naučil jsem se, že práce na jevišti je krásná, ale zodpovědná.
Dobromila Lebrová: Karel Leger, básník, spisovatel, dramatik a Sokol - 150. výročí narození
Před padesáti léty jsem dokončila docházku ve škole v Legerově ulici v Praze 2. Od první třídy jsme se učili, že ulice, v níž naše škola sídlí, se jmenuje po českém básníkovi Karlu Legerovi. Pak jsem se s podivem dozvěděla, že ulice se jmenuje po francouzském básníkovi Louisu Légerovi. - Nu, což - ulici už přejmenovali za minulého režimu na „Lidových milicí“, což se vůbec neujalo, každý znal „Legerku“.
PROČ PÍŠU... Ukázky nejlepších děl z literární soutěže PKV 2009
Do šestého ročníku literární soutěže Polabského knižního veletrhu, tentokrát na téma Proč píšu, poslalo své soutěžní texty 72 autorů. Nabízíme vám výběr pěti oceněných prací: Milana Čechury, Jitky Dolejšové, Zdeňky Líbalové, Jany Maxové a Bohumíra Procházky.
ZPOVĚDNÍCI (13) Petr: Stáří je podle psychologů pro většinu lidí zlatým věkem
Nedávno jsem četl nějaký článek, v němž bylo konstatováno, že čím jsou lidé starší, tím jsou prý šťastnější. Zjistila to jakási studie osob ve věku do 95 let. Asi tomu nebudete věřit, ale autoři této studie tvrdí, že navzdory starostem v důsledku nemocí, nedostatku financí, změnám v sociálním postavení a umírání známých a příbuzných, je - podle psychologů - pro většinu lidí stáří zlatým věkem.
Dobromila Lebrová: Léon Foucault, francouzský fyzik, astronom - 190. výročí narození
Přes svůj poměrně krátký život se tento fyzik zapsal do historie fyziky několika významnými objevy. Nejčastěji bývá citováno i v krásné literatuře jako cosi tajuplného Foucaultovo kyvadlo, pomocí něhož dokázal otáčení planety Země. Sám o tom prohlásil: „Jakýkoli člověk, který je uveden do přítomnosti této skutečnosti, se na pár okamžiků zastaví a zůstane zamyšlený a tichý; a pak se většinou nechá unášet stále pronikavějším a dychtivějším pocitem našeho neustálého pohybu prostorem.“
Pavel Loužecký: Nápad pro personální agentury
Nedávno jsem měl jednání s majiteli jedné personální agentury. Při našem rozhovoru jsme se dostali i na téma obtížnosti podnikání v oblasti personalistiky. A protože jsem již v roce 2004 uveřejnil v Pozitivních novinách svůj nápad určený právě pro tyto agentury, nedalo mi to, abych se o něm nezmínil i jim. Jejich reakce byla velmi překvapivá a znovu mě utvrdila v přesvědčení, že princip mého nápadu je tak jednoduchý, že o něm profesionálové v oboru vůbec nepřemýšlejí jako o možném zdroji zisků, které mohou trvale získávat vedle své hlavní činnosti.
TAPETY NA PC (3) Jiřího Hellera
TAPETY PRO VÁŠ MONITOR. Foto: © Jiří Heller, HELLER.CZ s.r.o. www.heller.cz jiri@heller.cz Použití snímků jako "Tapet pro Váš monitor" je zdarma. V případě přání jiného užití snímku, prosím, kontaktujte autora.
ZPOVĚDNÍCI (12) Zita: Mít či nemít ostré lokty...
Milý Petře, na Váš dopis jsem už opravdu netrpělivě čekala, neboť se potvrdilo mé dávné přesvědčení o tom, jak lze prožívat štěstí. Vím s neochvějnou jistotou, že spočívá v malých, obyčejných radostech každodenností, které si plně uvědomíme teprve tehdy, až když se nám některá z nich ze života nepozorovaně vytratí zásluhou nepřízně osudu, či jiných námi nezapřičiněných událostí.
Dobromila Lebrová: Henry Purcell, anglický barokní hudební skladatel - 350. výročí narození
Henry Purcell byl jedním z největších anglických skladatelů a byl vynikající osobností období baroka. Psal s naprostou lehkostí hudbu všeho druhu, známou v době stuartovské restaurace; jeho skladby spojovaly prvky italského a francouzského baroka s tradičními anglickými hudebními formami. Skládal církevní skladby i slavnostní hudbu pro královský dvůr, ale i opery a hudbu pro divadlo. O jeho životě se ví poměrně málo.
Ondřej Suchý: Poslouchejte dětské rádio!
Udělal jsem objev. Jmenuje se Domino a jedná se o dětské internetové rádio. A protože jsem v osmdesátých letech působil nějaký čas díky redaktorce Jitce Neumannové v „opravdovém“ Dominu, vysílaném Českým rozhlasem na stanici Praha, řekl jsem si, že nejen z obdivu k tomu, co jsem nyní slyšel a také si přečetl o druhém, internetovém Dominu, musím vás na tuto veskrze pozitivní skutečnost upozornit.
Pavel Loužecký: Povídání o Mystériu kříže s Jarmilou Moosovou
Byl už hodně pozdní večer, já jsem se nořila do jednotlivých obrazů, nechávala proudit pocity a zaznamenávala slova, která se vztahovala dílem k dávné době Ježíšově, dílem k dnešku. Den se zvolna přehoupl přes půlnoc do příštího, mně se příšerně klížila víčka, ale něco mi nedovolilo nedopsat poslední text Zmrtvýchvstání...