Dobromila Lebrová: Rembrandt Harmenszoon van Rijn, holandský malíř - 340. výročí úmrtí
Rembrandt nebyl pouze malířem, ale byl i význačným grafikem, zaměřeným především na lepty. Je považován za jednoho z největších malířů světového kulturního dědictví i za největšího tvůrce krásných tisků ve své době, ale zároveň i za největšího holandského malíře. Období, v němž žil, je nazýváno „holandským zlatým věkem“ v důsledku ekonomického povznesení země následkem koloniální expanze. A tento hospodářský rozmach měl za následek i rozkvět umění.
Pavel Loužecký: Projekt AKTIVNÍ SENIOŘI
Před nedávnem jsem vytvořil podnikatelský záměr s názvem AKTIVNÍ SENIOŘI, který měl vést k založení společnosti, jež by se věnovala dlouhodobému a cílevědomému rozvíjení aktivit určených pro cílovou skupinu osob od 60 let věku výše, jíž lze označit pojmem senioři. Vzhledem k tomu, že se mi dosud nepodařilo najít vhodné partnery pro realizaci tohoto projektu, rozhodl jsem se, že ho zveřejním na internetu, protože je mi líto nechat si ho v šuplíku, když by mohl spoustě lidí pomoci.
Jan Řehounek: Kniha k narozeninám
Zcela mimořádný dárek si k oslavě svých třiaosmdesátých narozenin nadělil novinář a spisovatel a stálý spolupracovník Pozitivních novin Miroslav Sígl (* 25. září 1926 v Obříství u Mělníka) – knihu s názvem „Události pravdy, zrady, nadějí 1967 – 1971“. Zcela unikátní encyklopedicky uspořádaná kniha zachycuje, dá se bez nadsázky říci, minutu po minutě, den po dni...
ZPOVĚDNÍCI (15) Petr: Všechno má své důvody
Moje šedá nálada se samozřejmě týká Jany a našeho soužití. Po skončení naší skvělé portugalské párty jsem byl plný mladické euforie a odhodlání změnit svůj život od podlahy. Říká se, že láska hory přenáší, a nejspíš je to pravda. Kdyby mi bylo těch zmiňovaných dvacet, asi bych teď právě přenášel Himaláje, ale je mi padesát a záda mě bolí od věčného sezení u počítače jako čert, takže to přenášení hor musím jaksi oželet.
Olga Szymanská: Český Banát
Beskydy mi svými kopci a lesy, loukami a pasinky, stráněmi a v nich rozesetými chalupami, říčkami a potoky, mnoha cestami pro pěší připomínají krajinu jižního Rumunska. V Beskydech je řeka „Ostravica – granica“ přirozenou hranicí „mojí“ krajiny, v Rumunsku tvoří hranici řeka Dunaj. Beskydy mají svou „Bránu Beskyd“, v Rumunsku jsou to „Železná vrata“. Beskydy známe, rumunský BANÁT poznáváme.
Miroslav SígI: Maluje zvířata, ptáky, manželka je fotí…
Věřte, nevěřte, ale na padesát knížek již ilustroval brněnský profesionální malíř a zejména jejich autor Jan Dungel (* 1951), o němž jsme psali poprvé 14. března 2009. Teď se přijel představit pražským čtenářům a divákům už podruhé – ve výstavní síni španělského Institutu Cervantes (Na Rybníčku u svatoštěpánského kostela) shromáždil pro oči návštěvníků barevnou přehlídku, doslova gejzír svých divokých zvířat a ptáků z tropů Jižní Ameriky, které nikdy u nás neshlédnete, z oblasti Amazonie, brazilského Pantanalu i horských úbočí And.
Ing. Miloš Toman - Pavel Loužecký: Marketing s lidskou tváří
Kdo je Miloš Toman? Publicista, odborný poradce, konzultant, lektor, spisovatel, šéfredaktor internetového magazínu, podnikatel. Již samotný výčet jeho funkcí napovídá, že se jedná o člověka velmi aktivního, a přidáme-li k tomu přehled oblastí, ve kterých se odborně pohybuje, začne nám být jasno, s kým máme tu čest: Marketing, Firemní strategie, Řízení, Obchod.
Martina Fialková: Fenomén Martinů
Od smrti význačného hudebního skladatele Bohuslava Martinů (8. 12. 1890 – 28. 8. 1959) uplynulo právě 50 let. To připomíná během celého letošního a příštího roku, kdy uplyne 120 let od jeho narození, obrovský mezinárodní projekt Martinů Revisited. Formou stovek koncertů, operních a baletních představení, mnohdy premiérových, a desítek dalších souvisejících akcí připomíná Bohuslava Martinů nejen v České republice, ale doslova po celém světě.
ZPOVĚDNÍCI (14) Zita: Kdybych byla bývala tušila...
Opravdu jsem Vás nechtěla vyprovokovat, či dokonce vydráždit k negativní astrologické úvaze, nýbrž jen zjistit, jak vnímáte svět protkaný hvězdami a nakolik vás toto téma zajímá. Vězte, že by mi stačila odpověď jednoslovná, zatímco Vy jste se pustil do zevrubné analýzy s býčí zatvrzelostí pro Vás typickou.
Pavel Loužecký: Paneláková fantazie aneb To musíte vidět!
Už jste si také všimli, jak nám poslední dobou barevně rozkvétají naše paneláky v rozkladu? Jak se ze starých špinavých krabic stávají staronové barevné krabice? Pokaždé, když vidím takový "nově rozkvetlý panelák", mě napadne ta samá myšlenka: Kdo proboha vymýšlí ty děsivé kombinace barev, kdo tyhle hrůzy schvaluje a komu se to líbí? Kdyby pejsek s kočičkou přestali vařit dort a dali se na malování paneláků, určitě by dnes patřily mezi hvězdy první velikosti.
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (1)
V posledních letech po odchodu z Divadla Jiřího Grossmanna jsem se trochu prosadil na veřejnosti. Bylo to tím, že teď se musím sám ohánět a nespoléhat na slávu protagonistů. Přesto si vážím doby, kdy jsem poznal legendární divadlo Semafor a nelituji, že jsem byl nabádán a veden Miloslavem Šimkem k profesionální poslušnosti. Byla to pro mne veliká škola sebekázně. Jsa v duši rebelem, naučil jsem se, že práce na jevišti je krásná, ale zodpovědná.
Dobromila Lebrová: Karel Leger, básník, spisovatel, dramatik a Sokol - 150. výročí narození
Před padesáti léty jsem dokončila docházku ve škole v Legerově ulici v Praze 2. Od první třídy jsme se učili, že ulice, v níž naše škola sídlí, se jmenuje po českém básníkovi Karlu Legerovi. Pak jsem se s podivem dozvěděla, že ulice se jmenuje po francouzském básníkovi Louisu Légerovi. - Nu, což - ulici už přejmenovali za minulého režimu na „Lidových milicí“, což se vůbec neujalo, každý znal „Legerku“.
PROČ PÍŠU... Ukázky nejlepších děl z literární soutěže PKV 2009
Do šestého ročníku literární soutěže Polabského knižního veletrhu, tentokrát na téma Proč píšu, poslalo své soutěžní texty 72 autorů. Nabízíme vám výběr pěti oceněných prací: Milana Čechury, Jitky Dolejšové, Zdeňky Líbalové, Jany Maxové a Bohumíra Procházky.
ZPOVĚDNÍCI (13) Petr: Stáří je podle psychologů pro většinu lidí zlatým věkem
Nedávno jsem četl nějaký článek, v němž bylo konstatováno, že čím jsou lidé starší, tím jsou prý šťastnější. Zjistila to jakási studie osob ve věku do 95 let. Asi tomu nebudete věřit, ale autoři této studie tvrdí, že navzdory starostem v důsledku nemocí, nedostatku financí, změnám v sociálním postavení a umírání známých a příbuzných, je - podle psychologů - pro většinu lidí stáří zlatým věkem.