Pavel Loužecký: Po roce ....
... bývá dobrým zvykem hodnotit, co nám právě uplynulých 365 dní dalo a vzalo. Těším se z faktu, že nejsem komentátorem veřejnoprávního média, které musí účtovat za celou společnost, a že se mohu ve svém proslovu soustředit pouze na Pozitivní noviny. * Čím prošly PN v roce 2006. * Jednou z dominantních věcí, které nemohly pravidelnému čtenáři uniknout, bylo nejen vystřídání několika grafických podob úvodní strany (titulky), ale i samotného loga PN.
Mors z Pragi w lodowatej Wiśle (1)
Niech się stanie cokolwiek – nigdy już nie przeżyję tak pięknej przygody jak ta, która tutaj stoi przede mną. Nawet gdybym zdobył Mount Everest albo poleciał na Księżyc, nie miałbym z tego żadnego pożytku i pozostałbym niezadowolonybo nawet na wierzchołku Himalajów, nawet na powierzchni innej planety nie pozbyłbym się niemiłosiernych wyrzutów, że nie przepłynąłem przez Kanał Panamski.
QUODLIBET (5)
Pozítří veze Karla její dokončenou knihu do Ostravy. Říká, že nakladatel je krásný a chytrý chlap. Svobodný. Když o něm mluví, má zasněné oči. Lucie se jí prozatím na nic neptá. Kde se rodí opravdová láska, má se chodit po špičkách.
V přírodě
Vyšel jsem si do přírody. Mohl jsem se, samozřejmě, také procházet po Hlavním nádraží, ale tím bych toho pro své zdraví mnoho neudělal. Takže jsem vyrazil k řece, jejíž jméno není pro tento příběh důležité. Jinak ovšem ano.
Tenkrát na Silvestra
A pak začala mela. Jedni chtěli dovnitř, druzí zase ven, ten tomu šlápl na nohu a ten mu to začerstva oplatil fackou - padni, komu padni, ten se v té tlačenici přitískl na mladou a ta začala ječet jak siréna. Moderátoři přiběhli na pódium se svíčkami ...
Opožděný Ježíšek
Konečně nastal ten toužebně očekávaný Štědrý den. Po ránu přinesl tatínek jedličku, však mu ji rok co rok posílal strýček z Valašska a my ji začali strojit. Nejprve jsme na její vršek připevnili špicu, pod ni hvězdu, pak vánoční ozdoby ...
Cesta zemřelých
Poutníka ale zajímají hlavně ty nejméně obvyklé poklady, a tak ho na cestách provází štěstí. Vrata chrámu jsou mírně pootevřena a zvou k opatrně nesmělé návštěvě. Kostel kupodivu nikdo nehlídá… Od stropu zavěšený barokní lustr je ze dřeva, jeho vrchní část trochu připomíná carskou korunu.
Elena Jaroševská - Ondřej Suchý: Moje Rusko (3)
.Tentokrát vám budu vyprávět o svém setkání s významným hercem, jehož popularita přesáhla nejen hranice Arménie, ale celého Sovětského svazu. Byl oblíbený například také v Indii. Mluvím o Mheru Frunze Mkrtčjanovi, kterému se familiérně říkalo Frunzik. I já mu tak mohl říkat. Byl známý i u nás v Československu z filmových komedií ...
Елена Ярошевская – Ондржей Сухи: Моя Россия (3)
Дорогие и уважаемые друзья! Сегодня я расскажу вам о моей встрече с замечательным актером. Его популярность преодолела границы не только Армении, но и Советского Союза. Его очень любили в Индии.
Vánoce v Austrálii
Vánoce v Austrálii probíhají stejně jako v každé jiné vyvinuté zemi. Lže se dětem i dospělým. Dětem, že jim dárky nadělí tlustej starej dědek v rudém kostýmu, který se k tomu účelu do jejich domu prodere komínem. Nejen, že většina domů žádný komín dnes nemá, ale velikost většiny komínů je pro takové tělo zcela nevhodná, a tak se divím, že se dětem nerozsvítí v makovičkách mnohem dříve a nepřestanou věřit už třeba v mateřské školce.
Stromeček pod stromeček
„Holky, pojďte se podívat na toho fešáka“ svolala jsem naší ženskou suitu, abych se pochlubila „skorosvým“ stromečkem. Jenže můj zelený krasavec nebyl na tu dálku vidět, a tak se středem pozornosti stal někdo jiný.
Vánoční mše
Je potěšitelné, že v době Vánoc i v dnešní uspěchané době hraje v mnoha rodinách důležitou a ničím nezastupitelnou roli hudba. Vedle krásně ozdobeného a osvětleného stromečku, ručně vyřezávaných jesliček, chutného kapra ...
Libuše Čiháková: Šťastné a veselé...
"A máme po vánoční rekreaci," prohlásil muž, když jsem mu radostně oznámila, že naše kočka Terezka bude mít koťata. "Ty seš snad jediná, která má z takové události radost," nechápavě kroutil hlavou. "Co si počneš s koťatama?"
Favorité Heleny Procházkové
Když jsem dostala e-mail se žádostí o příspěvek do rubriky „Favorité“ byla jsem potěšena i poděšena zároveň (nebo poděšena a potěšena). Poděšena jsem byla, když jsem si představila to množství zajímavých textů, které jsem přečetla ...