Jitka Dolejšová: Vánoční zvyky (4)
Na Boží hod se nepracovalo. Neuklízelo se, nevařilo, ba ani lůžko se nestlalo, aby tento velký svátek nebyl znesvěcen. I dnes je Hod boží v mnoha domácnostech dnem klidu. Zpravidla se navštěvují nejbližší příbuzní nebo dobří přátelé, aby si popřáli vše dobré. Na Štěpána se slaví druhý svátek vánoční. „Na svatý Štěpán každý sobě pán“, říkalo se, protože tento den končila čeledínům služba u hospodáře.
Miroslav Sígl: Barokní zámek plný výzkumníků a inovací
Jsme v rozlehlých prostorách barokního zámku z let 1699 – 1706, který je vzdálen jen několik málo kilometrů od Mělníka, v jeho blízkosti jsou známé Byšice s výrobou polévek a koření, nebo Všetaty se svým železničním uzlem a v létě s lány cibule a zeleniny. Od roku 1945 stát předal zámek Liblice tehdejší Akademii věd a v jejích rukou zůstává dodnes.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (9)
Mlčky jsme se s Lubošem na sebe podívali. Naše prosebná mise tedy přichází v tom nejméně příhodném čase. Umínila jsem si ale, že i tak naši žádost o poskytnutí finanční podpory na stavbu domku přednesu. Matka se mezitím postupně uklidnila a zahrnula nás dalšími podrobnostmi. Dozvěděli jsme se, že mladí, jak už Simonu a Viktora nazývala, budou bydlet u ženichova otce, který je vdovcem a vlastní rodinný domek v okrajové části města.
Ondřej Suchý: Veselé historky (nejen z natáčení)
S pamětí měl v pozdním věku problémy i Felix Holzmann. Do posledního dílu zábavného vzpomínkového pořadu Kavárnička dříve narozených, natáčeného Českou televizí z části v Šemánovicích, se k nám sjela tehdy řada známých umělců. Ljuba Hermanová si zde ještě naposled v životě zazpívala před televizní kamerou, přijeli Dáda Patrasová, Ladislav Gerendáš, můj sourozenec, též Eduard Hrubeš, Felix Slováček a Felix Holzmann.
Milan Růžička - Zdeněk Pošíval: Tvrdošíjný hledač bílých míst
Když jsem pracoval ve svobodném povolání, žil jsem pochopitelně ve strachu o živobytí; naštěstí se našli kamarádi, jimž taková situace nebyla lhostejná, a pokud mohli, pomohli. Mezi nimi byl i filmový a televizní režisér, jenž studoval ve stejnou dobu na AMU jako já, (on na Filmové, já na Divadelní fakultě), a bez dlouhých řečí mě obsadil do svého seriálu o dopravní kriminalitě. Hrál jsem u něho dopraváka SNB, jak se tehdy říkalo dopravní policii.
Antonín Siuda: Kat ryb
Přiznám se, že jsem každé vánoce trpěl a dosud trpím depresí. Nutnost koupit a zabít rybu mi bere potěšení z předvánočních příprav. Zprvu jsem rád ponechával tento úkon starším a otrlejším. Jak šel čas zdědil jsem jej. Nejdříve jsem se chtěl "ulít"a pozval známého, který vedl velmi odborné a odhodlané řeči o rychlém a obratném zabití ryby.
Jiří Vlastník: Kocourkovští
Předem podotýkám, že titulek nemá se současnou stálicí světové populární hudby nic společného. I když parta českých zpěváků z dnes již minulého století byla též dosti slavná. „Zpátky je to ohromný, zpátky jedeme jako madony,“ ...
Petr Chalupa: Vánoce počátkem padesátých let minulého století
Když se tak snažím všemožně vyhnout tomu nesmyslnému prosincovému pobíhání a shánění, když jen vejít do některého z mnoha „marketů“ pro mne znamená navodit si klaustrofobii - chorobný strach z uzavřených prostor a také demofobii - strach z davu lidí, vzpomněl jsem si na svá dětská léta počátkem padesátých let, pochopitelně minulého století. Ale né, nechci nic hodnotit, srovnávat, zatracovat či vynášet, jen mne to při té vzpomínce nutí zkusit to popsat.
Luděk Ťopka: Štědrovečerní host
Spadl mi kámen ze srdce, přitiskl jsem toho zmrzlíka pod kabátem více k tělu, sáně se rozjely a za pět minut už jsme vjížděli na náš dvorek. Seskočil jsem ještě za jízdy a běžel do kůlny, kde měli naši králíci zimní obydlí. Vstrčil jsem ušáčka do jednoho kotce, vyrobil mu tam pelíšek ze slámy a sena, naplnil krmítko ovsem z plechovky na polici a nalil vodu.
Milena Buriánková: Příběh z archivu srdce
Film nekončí, ale začíná. Děda nasadil kšandy a zavelel posluchačům, že se jde makat. Sebral připravený rýč i hrábě a celé procesí za ním odkráčelo na zahradu. Děda bořil rýč do půdy hlavně za účelem nalezení žížal, na které stála frontu přestárlá kdákající čtveřice. Ta to měla u dědy i s každodenními referáty na dožití.
Vlastimil Marek: Laskavost se vyplácí
Pokud pravidelně (např. o úplňku, nebo o slunovratu meditujete, zkuste meditovat na vizi „laskavých lidí v laskavém světě“. Co můžeme každý z nás udělat pro lepší svět hned teď a tady? Nemusíme zkoušet přesunout hory, změnit lidi a svět. Stačí, když začneme být laskaví. K sobě, svému tělu a životu, ke svým bližním, ke kolegům, přátelům a hlavně nepřátelům, k přírodě, vesmíru. Není cesta k laskavosti, laskavost je Cesta. Cesta k Lásce.
Ivo Jahelka: BALADA O MIKULÁŠSKÉ NADÍLCE
Na Svatýho Mikuláše / zneužili anděla, / kdo takové hříchy páše, / to se přece nedělá. / Anděl byla Božena, koleda, dvěma čerty zmožena, kole, koleda. / Nadílku jí schovali, koleda, / nemravně se chovali, kole, koleda. / Nebe, peklo, Lucifer, / to nebylo kluci fér, / s nezletilým andělem / páchat hříchy na těle.
Miloslav Švandrlík: Polepšení výtržníků
Do přestupní stanice Pižlanda přijel motorový vlak z Houskova a vzápětí jiný ze Žemlova. Část cestujících se vrhla do nádražní restaurace, aby při chladném moku počkala na patřičnou přípoj. Mezi čekajícími byli i Josef Štolba a Jaromír Výkvět. Posadili se k témuž stolu, což zřejmě neměli dělat. Den byl horký a pivo mělo říz. Štolba s Výkvětem si počali vyměňovat názory.
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (15)
V roce 1966 byl Jiří Šlitr zase jednou v zahraničí. Já zatím táhl divadlo sám a to se mně zamlouvalo jen částečně. Připadal jsem si důležitě, ale za nějaký čas mě to začalo zmáhat. A tak mě napadlo, že by mi mohli od přebytečné práce odpomoci mí kolegové. Měl jsem v šuplíku takovou celkem směšnou povídku a vytipoval jsem si Evžena Jegorova jako potenciálního vypravěče.