Michal Dlouhý - Renata Šindelářová: Především lidskost a laskavost!
Zatímco o četníky, díky kterým jsem se dopracoval k titulu JUDr., se zajímám rovných dvacet let, v policejních službách jsem více než čtvrtstoletí. Když pořádám besedy o četnících, oblékám si četnickou uniformu s hodností vrchního strážmistra, takzvaně na Arazima. Poté, co uvedu, že četníci jsou pouze mým koníčkem, ale že „v civilu“ jsem vrchním policejním radou a plukovníkem Policie České republiky, tak to někteří lidé nechápou. Je to celkem legrace…
Peter Závacký: Rusko hľadajte v Rusku – pozývame Vás do Saranska
Starú „Rossiu“ už dnes musíte objavovať nie v „stolici“ stolíc. Ale až niekde ďaleko za hranicami Moskvy, v pravej ruskej „srednerusskoj glubinke“, čiže ľudovo povedané v ďalekom zapadákove. Cestu však nemusíte merať hneď na Ural, stačí zavítať už do centrálnej európskej časti RF, do Volžko-viatskeho rajónu do republík Mordvianskej, Čuvašskej či Udmurdskej. Najbližšie je z nich do republiky „Mordvianskej“. Jej metropola, Saransk, je od Moskvy vzdialená iba 642 km. Vzdialenosť - vzhľadom na ruské pomery - ľahko prekonateľná. „Firmennyj“ vlak „Mordovia“, rozumej „priamy vlak“ Moskva - Saransk, zvládne túto vzdialenosť z moskovskej železničnej stanice „ Kazanskovo vakzala“ už za necelých trinásť hodín...
Josef Fousek: Beze smyslů do nesmyslů / Zeď
Již nyní, před volbami, mohu naznačit, jaké bude spektrum našeho politického života. Dlouhými studiemi vnímaného SMYSLUPLNA vidím budoucnost velmi pozitivně. Současná strana Levopravého středu se inverzně (převráceně) vymění za Pravolevý střed za předpokladu, že Levá alternativa anarchisticko-zmateného charakteru se přikloní k Solidnímu socialisticko-středovému levicovému totalismu.
Jan Baum - Zdeněk Pošíval: Vánoční rozjímání aneb S kantorem na půlnoční
Vánoce mám rád takové, na které pamatuji z dětství a podobné těm, které jsi ty zažíval na chalupě. Patří k nim zasněžená krajina, která, bohužel, v posledních létech chybí. Dále zvláštní, jakási slavnostní atmosféra Štědrého dne a netrpělivé očekávání večera, kdy se sejde celá rodina, místnost je provoněná vánočním cukrovím a tradičním jídlem - rybí polévka, kuba, čočka, smažený kapr a bramborový salát.
Egon Wiener: 380 let libereckého Nového Města | Koberce
Před 380 lety vznikla první průmyslová zóna v Čechách – liberecké Nové Město. Nebylo v dějinách našeho kraje většího válečníka, generalissima, admirála, generála, polního maršála než libereckého pána, vévody frýdlantského, Albrechta z rodu pánů z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře převzal úhradou od vděčného císaře Ferdinanda II. řadu panství po potrestané odbojné šlechtě. Mezi jinými rovněž Frýdlant v Čechách a Liberec. Hlavním městem svého vévodství, vzhledem k rozporům se saským kurfiřtem Janem Jiřím, učinil ne příhraniční Frýdlant, ale Jičín, který je od Saska přeci jen dál.
Jitka Dolejšová: Národní památník na Vítkově
Památník byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů; znovu byl upravován a doplňován po skončení 2. světové války, protože bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Po roce 1948 začal sloužit státní ideologii a k propagaci režimu. Byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa.
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (10)
Vláda SSSR předala čs. vládě protestní nótu proti vydání a rozšiřování sborníku „Sedm pražských dnů – 21. – 27. srpna 1968“, který považuje „jako akt hrubého porušení moskevských dohod, jako pomluvu Sovětského svazu a urážku sovětského lidu“. ● Do Prahy přiletěla delegace ÚV KSSS v čele s tajemníkem K. F. Katuševem.
Ivan Rössler: Neckář v pyžamu
Nedávno měl Václav Neckář velký úspěch. Bylo to na předávání Českého slavíka, kde zazpíval svůj aktuální hit Půlnoční. Stal se hvězdou večera, měl standing ovation a některým divákům vehnal i slzy do očí. Našel jsem článek, který vyšel v magazínu "15 oken do písničky" v době, kdy Neckář začínal, a to už je dobrých pětačtyřicet let.
Pavel Špatenka - Jitka Stošická: Přijďte si poslechnout sami sebe
Instituce popírají to, co se nedá změřit ani zvážit. Člověk se uzavřel do povrchního materialistického uvažování a uniká mu zjevně smysl jeho života. Hmotný a racionální svět převálcoval city, ohrožuje integritu lidské duše. A to ještě nemluvím o lásce, pokoře, milosrdenství a jiných stejně potřebných hodnotách.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (26)
Netušil jsem, že umí takhle mluvit. Vzpomněl jsem si na to jak jsem takový slova říkal já. Měl jsem mokrou tvář a nepršelo. Ani kapka. Ozvala se rána, jako když padl cement na prkennou podlahu. Byl to můj nevlastní brácha. Padl na dveře a ty se otevřely. Zuzana ho zvedla za mojí pomoci a dali jsme ho na gauč. Tý vodky bylo moc.
Mirka Beňovská: Florida / Miami Beach
Národní park Everglades přestavuje rezervaci o ploše 10000 km2. Projedete-li hlavním vstupem, máte před sebou 60ti mílovou silnici končící u moře. Z ní se paprskovitě rozbíhá několik silniček, na jejichž konci na vás čekají kratší či delší turistické stezky. Hned ta první z nich Anhinga trail určitě stojí za vidění. Větší část stezky procházíte po dřevěných chodnících umístěných asi 50cm nad vodou
Ivo Fencl: Večerníčková nostalgie (ale i strohá fakta)
Vůbec první pohádky večerníčkovského typu Československá televize vysílala už roku 1963 a začalo to, tuším, seriálem Jak sluníčko rozdávalo stíny z pera Ljuby Štíplové alias a později hlavní scenáristky "knihovničky Čtyřlístek". Pod názvem Stříbrné zrcátko se však tenkrát předchůdci večerníčků vysílali pouze v neděli a jeden čas se snad i s tím muselo přestat, aby se dotvořily zásoby. Už od 2. ledna 1965 však se uznalo, že děti potřebují rituál a...
Ondřej Suchý: Jak šla Anička Ondráková do světa
Příběh Anny Ondrákové, která kromě dodnes u nás populárních českých filmů (On a jeho sestra, Kantor Ideál, Polská krev, Důvod k rozvodu) hrála také ve filmech rakouských, německých, francouzských a anglických (v Anglii byla hvězdou dvou snímků mistra filmového hororu Alfreda Hitchcocka) se v roce 1933 provdala za boxerského šampióna Maxe Schmellinga a ve svoji filmovou kariéru ukončila v Německu v roce 1951.
Jiří Rückl - Zdeněk Pošíval: Sklář a jeho rod
Narodil jsem se v roce 1940 v Nižboru do rodiny sklářských průmyslníků, pokračovatelů rodu Rücklů, kteří do Čech přišli pravděpodobně ze Švýcarska, nebo severní Italie zhruba před 300 lety. Zde jsem chodil do obecné školy, byl členem později zrušeného Junáka, ale také prožil padesátá léta, která rodinu po znárodnění v roce 1945 těžce postihla.