Miroslav Sígl: Malované ústy a nohama
Každoroční pozdrav přichází v předstihu do našich domovů poštovní zásilkou od handicapovaných, tělesně postižených umělců z celého světa. Jejich obrázky malované nohama nebo ústy vydává u nás nakladatelství UMÚN (umělci malující ústy a nohama) v Liberci. Letošní bohatá kolekce obsahuje vánoční přání, aršíky jmenovek na dárky, nástěnné a kapesní kalendáře a k tomu navíc – přehled svátků České republiky, které nás očekávají v příštím roce.
Ondřej Suchý: Odešel humorista-workoholik
Ve věku 77 let zemřel v pondělí 26. října 2009 v Thomayerově nemocnici spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík. Podobně jako po Jaroslavu Haškovi zbylo nám tu po něm neuvěřitelné množství humoristických povídek, her, skečů i románů. A podobně jako u Haška převýšilo jedno dílo všechno ostatní co napsal, totéž se přihodilo i Miloslavu Švandrlíkovi.
Jana Pilátová: Milý deníčku... (7)
Začalo to trošku netradičně. Kvůli jakési nemovitostní transakci jsme společně s přítelem vymýšleli smlouvu, která by ošetřila to, že já kupuji a investuji hotovost a časem oba budeme stejným dílem na domeček přispívat. Termín pořízení nemovitůstky (neb má pouhých 25 metrů čtverečních obytné plochy) se blížil a stále žádný nápad krom návštěvy právníka a plýtvání drahocennou dovolenou se nějak nevyskytl.
Machmud Ešonkulov – Peter Závacký: Karikatúra je pre mňa všetko, nemôžem žiť bez jej kreslenia
Jazyk karikatúry nepotrebuje tlmočníka. Je zrozumiteľný pre každého i vzácny. Je obrazom procesu rozvoja vo svete i napredovania tej ktorej krajiny a národa, čo dáva optimistickú nádej, že karikatúra v budúcnosti dosiahne novú vyššiu úroveň. Kreslený humor je stále viac a viac populárny aj v slnečnom Uzbekistane v ďalekej Strednej Ázii. Uzbecká karikatúra sa každým rokom zviditeľňuje viac a viac. Jej autori majú svojich stálych priaznivcov nielen doma, ale už aj za hranicami, keď najúspešnejší z nich sa čoraz častejšie presadzujú aj na medzinárodných súťažiach kartún na všetkých kontinentoch. Najviac z nich sa darí ich lídrovi a najznámejšiemu z nich Machmudovi Ešonkulovi, ktorý už dnes iste patrí do svetovej TOP 50.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (7)
Už v základní škole jsme se učili, že čeština má devatero druhů slov. Pamatujete si ještě? - Podstatná jména, přídavná jména, zájmena, slovesa, číslovky, příslovce, citoslovce, spojky a částice. Jistě nejméně na polovinu z nich by si asi vzpomněl každý z nás. Ale ruku na srdce, ve své řeči ba ani v písemném projevu toto rozlišení našich slov vůbec nevnímáme!
ThDr. Zdeněk Soušek - Zdeněk Pošíval: Říkáme si »bratře«
Poznali jsme se na pohřbu mé pelhřimovské tetičky a při karu jsme si začali povídat. Povídáme si dosud, jakmile se k tomu naskytne příležitost nebo potřeba. Tím nemyslím své občasné návštěvy rodného města, ale docela hojnou a častou korespondenci. Svým způsobem je mým laskavým poradcem ve věcech historických i teologických, (ovšem on by napsal theologických).
Ivo Fencl: Kočičí pracka nikdy neumírá?
Role koček a jejich pracek v kresleném seriálu Rychlé šípy je zajímavý a podle mého názoru i pozitivní fenomén. Vůbec poprvé se v těchto příbězích zmiňuje o kočce záhadný pan domovník z ponurého domu, v jehož nitru měli chlapci klubovnou (díl Rychlé šípy na omylu na 46. stránce souborného vydání ukončující pět navazujících pokračování o luštění „sítě záhad“).
Konec jedné evropské dynastie
Dne 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn český, polský a - už jen velmi částečně uznávaný - uherský král Václav III. Přemyslovec. Vraždou vymřel v mužské linii jeden z nejvýznamnějších vládnoucích rodů střední Evropy.
Jan Řehounek: Vynálezce těsnopisu Jean Félicité Coulon – Thévenot
Coulon Thévenot se narodil v roce 1754. Vypracoval soustavu těsnopisu, kterou přetransformoval i do ruštiny. Roku 1788 obdržel titul Sekretář tachygraf Jeho Veličenstva. V roce 1778 vydal v Paříži dílo Tachygraphie (po jeho smrti vyšlo ještě několikrát péčí jeho dcery pod názvem Semiographie). Později se stal horlivým republikánem, zapisoval jednání klubu Jakobínů pro různé časopisy.
Zdeněk Pošíval: Jak být čtrnáctiletým
Adam Mišík je květnový leteňák (narozen 7. května 1997 v Praze), povahou býk. Jde si od malička za svými sny a některé z nich se mu daří viditelně realizovat. Vystřídal několik základních škol a v té poslední (sv. Voršilek) hodlá své základní vzdělání ukončit. Pečlivým výběrem motýlků, kravat a sak pro každou slavnostnější příležitosti, školkovými besídkami počínaje, již od útlého dětství svému okolí naznačoval, že být na scéně mu sedí.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti aneb od embrya po sklerózu (73)
Mezi mými četnými přáteli, kteří opustili naši zem, byl i Egon Lánský, jeden ze zakladatelů KANu. Ten se přidal k naší „povysokoškolské“ partě v roce 1963. Přivedl ho můj spolunocležník z koleje Zdeněk, který ho poznal na vojně ve Stříbře. O Egonovi ještě bude řeč později, ale faktem zůstává, že s jeho odchodem do emigrace dostala soudržnost staré party první velkou trhlinu.
Josef Fousek: Buďme k sobě vlídní
Jsme lidé. Bez vlastní vůle přicházíme na svět. Někdo dostane do vínku milující rodiče a někdo naopak. Prožíváme dětství, kupují nám dudlíky, později autíčka, koníčky, panenky, obrázkové knihy. Začínáme se učit prvá slova – Řehoř, bouřka, řeřicha, řípa, roura, rak, rorejs, rýč, kočárek… V okamžiku se stáváme dospělými dětmi a poznáváme, jak život bolí i těší.
Expedice Philippines 2006
Pestré záběry umocňuje citlivě a velmi vhodně volená hudba. V kombinaci se námým charismatickým hlasem herce Ladislava Mrkvičky jde o zážitek vpravdě nevšední. Obojí ve svojí výjimečnosti neruší, naopak dává vyniknout jednotlivým obrazům.
Jiří Suchý: Meditace ve vaně
JE 31. PROSINCE: Šeřit se začíná už po obědě a šero nutívá nás, hloubavé lidi, k meditování. Napustil jsem si vanu, protože v té se mi přemítá nejlépe, a šero se Silvestrem už dokonalo ostatní. První téma, které se mi ujalo v hlavě, byla koupel. Ten zvláštní úkon, který nás zbavuje prachu všedního dne, působí nám pocit blažené vláčnosti a nic za to nechce. Historicky vzato, naše zamyšlení nad koupelí by mohlo začít v pravěku, poněvadž tenkrát se nejspíš ponejprv zrodil v tom ne zrovna nadměrném mozku primitivního člověka nápad vlízt si do vody.