Danuše Markovová: Psí ráj
Od dob, co s námi ještě donedávna sdílel domov náš pes Robin, se nemohu ztotožnit s psími spojeními, která v nás mají evokovat pouze pocity nelibé. Stále mi nejde na rozum, proč se neblahá psí pojmenování tak sveřepě uhnízdila do našich hlav i jazykovědných slovníků. Odkud se vlastně vzala a ustálila natolik, že tyto nepravdy z nás občas bez rozmyslu vypadávají, aniž bychom se hlouběji zamýšleli nad jejich skutečným obsahem?
Egon Wiener: Z Lemberka | Babičky z Machnína | Antonín Tichý ze Svobody v Podkrkonoší
Nejmladší součástí bývalého okresu libereckého se stala relativně nedávno malá obec Lvová, co patřívala dříve k okresu českolipskému. Nad vsí s rybníky nad silnicí ční v prostoru s vysokými stromy hrad pevný, starý, mohutný a překvapivě krásný. Stačí vstoupit na jeho nádvoří a nestačíte se divit. V Bohem zapomenuté vesnici, v lese na kopci a tolik krásných věcí pohromadě. A ta krásná procházka lesem! Ten vejšlap vskutku stojí za trochu potu a komářího poštípání. Vůbec je tu pěkně, jako doma u maminky.
Pavel Pávek: Podlipansko se představuje ve filmu
Krajinu vnímá každý trochu jinak. Jinak ni hledí zarytý romantik, jinak člověk technického zaměření, jinak ten, komu je místem, kde se narodil a kam se musí vracet. Krajinu člověk odedávna formoval k obrazu svému, dotvářel ji, pomáhal, často i škodil. A krajina se k němu chovala a chová tak, jak si právě zaslouží.
Tomáš Zářecký: Děsivá závislost
Internet je samozřejmá samozřejmost. Celý systém na něm funguje, bez něho nelze nic. Kdo není „online“, neexistuje. Já zůstal „offline“ pouhopouhé jedno dopoledne a k nadělání problémů to bohatě stačilo. Dva termíny vypsané v pozdních nedělních hodinách (kdy jsem si naivně myslel, že můžu nechat odpočinout notebook i sebe a oba jsme se uložili ke spánku) v pondělí po poledni nenabízely už ani místečko volné.
Josef Fousek oslavuje sedmdesátiny. Gratulujeme!
Vymyslet originální blahopřání k sedmdesátinám pro skvělého člověka, kamaráda a přítele, nadaného umělce, všestranného tvůrce, zábavného společníka, jakož i pracovitého a obětavého profesionála, jakým je Josef Fousek? To je nesporně zadání z kategorie „poslední úkol pro sebevraha“.
A tak tu žijeme
Obyvatele našeho domu položila chřipka. Utkvělá představa naší babičky, že je čas umřít a nemá cenu se léčit zapříčinila, že jsme všichni onemocněli. Babička sice neumřela, ale úspěšně nás všechny nakazila. Jak jsme už kašlali se zkříženýma nohama a stereo, nebylo vyhnutí absolvovat turistický pochod po ordinacích obvodních a odborných lékařů.
Jitka Dolejšová: Setkání s obrazem (1) Raffael
Můžete vstoupit bez klepání, nemusíte čekat na vyzvání – už teď jste vítáni… Zastavte se na chvíli, uklidněte mysl a otevřete duši. Vnímejte krásu obrazu a nechte jej na sebe působit. Vtiskněte si obraz do srdce nebo jej vložte do přihrádky svých vědomostí. Všímejte si celku i detailů a dívejte se dle libosti – nikdo vás nebude rušit. Tato galerie je pro Vás otevřena non-stop. Přeji Vám příjemné zážitky při každém setkání s obrazem.
Marta Urbanová: Capri
Jediný čaj, který jsem pila jako nektar, mně naservírovali v přímořské hospůdce na Ischii. Přinesli mi zlatavý mok v křehké baculaté sklenici na nožce. Posvátně jsem ho usrkávala a dívala se na moře, na protější ostrůvek od něhož po lávce přicházel můj manžel. Obklopovala mě atmosféra krásy a pohody, dalo by se říct, že poezie.
Eva Vlachová: Jen počkej, zajíci!
Za našimi západními hranicemi je ovšem jeho postavení naprosto neotřesitelné. Jako symbol Velikonoc je zajíc na špici. Děti ho nacházejí v zahradě, někde pod keříčkem, sedícího(!) v ošatce plné čokoládových vajíček. Slepička není tak důležitá, prostě vajíčka „jenom“ snesla a teď rozpačitě přešlapuje kdesi v pozadí.
Michal Dlouhý: Kutnohorská pátračka
Na místě činu se od vrchního strážmistra Falty dozvěděli, že neznámý pachatel nejprve omráčil psa majitele domu, aby nerušil svým štěkotem. Poté vymáčkl okenní tabule do u oken ze zahrady a do v krámě odcizeného koše naskládal velké množství zboží. Způsobeným hlukem však vzbudil Josefa Ch. bydlícího v domě, který zalarmoval sousedy.
Karel Novotný: Jaroslav Hájek – Duše muzikanta
Řeč bude o známém hudebním textaři Jaroslavu Hájkovi z Kaliště, kraje pod Javořicí na Vysočině. Tento člověk je známý svými texty hlavně pro dechové orchestry, neboť tento žánr má u nás dlouhodobou tradici, a to od poloviny 19. století, kdy průkopníkem byl František Kmoch. Za tuto dobu se ještě nepodařilo nikomu, kdo se dechovou hudbou zaobírá, dostat se do české knihy Guinessových rekordů. Ten spočívá v tom, že právě Jaroslav Hájek složil texty písniček s názvem města či obce v počtu 26. Toto číslo není konečné, v roce 2012 bude opraveno na 30, protože přibyly další.
Ondřej Suchý: Joža Mrázek-Hořický, podepsal se navždycky!
Chci-li právě letos v březnu připomenout jednoho půvabného člověka Jožu Mrázka-Hořického, který byl model-umělec, veršotepec, recitátor a malíř naivista, mám k tomu důvod věru pádný: 28. března roku 1906, tedy před sto lety, se v Hořicích v Podkrkonoší Joža Mrázek narodil. „Slavný model umělec“, „král modelů“ nebo též „modelissimus“, to jsou tři z titulů jimiž se tato osobnost sochařských a malířských ateliérů honosila.
Jitka Vykopalová: Vladimír Půhoný - Ženská těla
Na 4. března 2010 připadá připomenutí druhého výročí úmrtí významné osobnosti světového věhlasu z oblasti moderní divadelní scénografie a malířského umění, profesora Vladimíra Půhoného. Ve Stockholmu proběhla 4.- 25. února 2010 výstava části obrazů z posledního období tvorby tohoto významného umělce s názvem ”Ženská těla”. Vernisáže se osobně zúčastnil český velvyslanec Jan Kára a další diplomaté z české ambasády ve Stockholmu. Výstava vzbudila velkou pozornost mezi širokou veřejností, byl jí věnován prostor v médiích a byla hojně navštěvovaná.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (12)
♦ Usilovná práce je důkazem ctižádosti, ale i strachu z budoucnosti. Líní lidé mohou být filozofy, ale jsou příliš líní na to, aby domysleli hrůzu svých konců. ♦ Starý člověk je jako kompjútr. Má spousty poruch, je často opravován a přesto je rád, když mu omakávají klávesnici. ♦ Opravdu velké blbosti dokáží udělat blbci vzdělaní. Nevzdělaný blbec nedomyslí svou blbost do konce.