Petr Hroch Binder: Putování Hrocha
Na počátku tohoto příběhu byl poměrně nevinný výlet po hradech a zámcích. Tentokrát jsme jeli do Západních Čech a jednou z položek na seznamu byl i Horní hrad – Hauenštejn. To bylo v červnu roku 2004, kdy jsem pohádkový objekt navštívil poprvé. Tehdy jsem zatoužil pomáhat zřetelněji a více, než doposud. Tehdy se začala rodit myšlenka, která po několika týdnech získala zcela reálnou a konkrétní podobu. Putování Hrocha.
Jana Stuchlíková: Kočičí vzpomínání
Člověčí neláska má všelijaké podoby. Jedna z nich mne potkala a stala se mi osudnou. Přesto že Ty i kočičí páni doktoři jste udělali úplně všechno, co jste mohli, co jste uměli a co bylo ve vašich možnostech a silách. Seběhlo se to všechno tak rychle, že nám nebylo dopřáno se rozloučit. Vím, že jsi pro mne plakala, asi Ti teď chybím.
Elena Paclová: Příběh veskrze pozitivní
"Mladší bratr dospěl, odešel z domova a nedával o sobě vědět. Starší se po čase oženil s dívkou, která vyrostla v dětském domově, takže to, že nemají žádnou rodinu ho nepřestávalo trápit, ba trápilo ho dvojnásob. Jak míjely dny, měsíce a roky, Jindřich se rozhodl, že to tak nenechá, že to přece není možné...
Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (13)
7. 3. V Praze na Žižkově v hotelu Tichý byl založen Svaz mladých s cílem „aktivně se zapojit na principech marxismu - leninismu do procesu konsolidace“. Do sálu nebyli vpuštěni zástupci Sdružení organizací a dětí a mládeže ČSR, Svazu vysokoškolského studentstva a Klubu levicových studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
František Mendlík: Ozbrojený pořadatel s vlčákem | Dej si bacha, kronikáři
Návěstní dozorce Michal Tomčák byl synem sovětského vojína. Zanechalo to na něm nesmazatelné stopy. S prořídlou rusou kšticí a rudým vousem jako by vystoupil z Rjepinova obrazu. Byl to hodný kluk ale nevalný odborník. Využívali jej víceméně k jednoduchým úkonům. Měl v sobě touhu po uniformě. Chodil v jakési směsi uniformových částí a v kanadách. Nosil důstojnický opasek s řemenem přes rameno. Vlastnil i pistoli. Chlubil se spoustou odznaků a jakýchsi medailí, snad zakoupených ve vetešnictví. Na vojnu jej nevzali, a tak si na vojáka a policistu hrál. Vlastnil vlčáka, se kterým podle ústního podání sdílel stůl i lože
Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (13)
Vždycky ve čtvrtek, když přišel táta domů z práce, poslal mě do trafiky pro Nymbursko a cigarety. Oprýskané dveře a maličké okénko trafiky jsou v okrové opršené zdi mezi řeznictvím pana Malíka a hospodou, co už není hospoda, protože v ní bydlí sestřičky z nemocnice, ale donedávna to hospoda byla a říkalo se jí Bosna.
Pavel Pávek: Kapustou za světový mír
Kuchtík vyhlíží téměř čistým oknem do slunného dne, který nijak nepřipomíná prognózy meteorologů vyhrožujících mrazem a vánicí. „V Číně metr sněhu, v Egyptě o něco méně. Jenom u muzea na Václaváku patnáct nad nulou a hned máme na krku globální oteplení,“ hodnotí pragmaticky situaci.
Libuše Čiháková: Buď ona a nebo já
My vám byli docela normální rodina až do té doby, než přišel manžel domů s nevinným nápadem: "Co bys tomu řekla, kdybychom si koupili aulo?" "No to by byla paráda," řekla jsem otráveně, obeznámena s výší našich úspor. Zrovna jsem myla nádobí a manžel ho začal podlézavě utírat. "Za pár babek mám k mání Tatrovku, pár stovek do ní a už bychom si to frčeli."
Miroslav Sígl: Amatérský historik sepsal dvě knížky
Je sám sobě redaktorem i nakladatelem. Kromě několika kamarádů ho žádná oficiální organizace nepodporuje. Veškeré náklady a zodpovědnost je na něm. Všechna pátrání a výzkumy si rovněž hradil vždycky sám. Jeho knížky však ocenili pracovníci turnovského muzea s velice dobrým hodnocením. Mnohokrát v nich staví proti sobě místního kronikáře třeba s historikem a dokazuje, že pravdu má kronikář. Jen si k tomu musí vzít boty a motyku a jít do toho kterého místa se rovnou podívat. Třeba prohrabat několik set metrů potoka. A to ne jednou!
Jaroslav Kovaříček: Láska v manželství
Panuje taková všeobecná představa, že předpokladem úspěšného manželství je láska, že tedy lidé by se měli brát z lásky. Stojí za povšimnutí, že ty velké příběhy lásky, které známe z literatury či jiných umění, končily zpravidla tragicky. Jak je tedy možné, že na jedné straně vztah lásky slouží jako následováníhodný model a na straně druhé končí ty věhlasné milostné příběhy nešťastně?
Michal Dlouhý: Aport
Již našim předkům, chodům střežícím státní hranici, byly známy přednosti psa doprovázejícího svého pána při výkonu strážní služby - ostražitost, sluchové, zrakové a čichové schopnosti. Chodové byli proto i mistrem Jiráskem označováni jako psohlavci. Rovněž tak armády začaly v průběhu 19. století používat služeb psů jako strážců, hledačů raněných, zahynulých a pronásledovaných uprchlých osob nebo jako poslů tam, kde by člověk neprošel vůbec, či velmi pomalu.
Michal Čagánek: Dárek z nebe
„Bude pršet, Lesan žere trávu,“ říkával děda malému chlapci, kterým jsem byl, kdykoliv jsme spolu něco kutili na zahradě a rozjívený vlčák ustal v radostném pobíhání a začal se popásat na svěží zeleni. Daleko víc než prostá zahradní tráva mu zachutnaly babiččiny kytičky, které piplala ve skalce rozprostírající se kolem jezírka s lekníny a zlatými karasy.
Michal Dlouhý: Pro vkladní knížku poštovní spořitelny
Hlídka pátrací stanice se ihned vydala do Roztok, kde se podařilo vypátrat Františka Žáka. Jaké to však bylo pro pátrající četníky překvapení, když zjistili, že Žák je ženatý. Při výslechu prováděném na místní četnické stanici přiznal, že s Málkovou navázal známost proto, aby z ní pod záminkou sňatku vylákal peníze.
Sloupky Jiřího Menzela (2)
Lidi, to jest ti, kteří představují průměrnou většinu populace, ti které potkáváme na ulici, ve veřejných dopravních prostředcích nebo v sousedství, ti kdo musí od rána od šesti zařezávat u ponku, či od osmi u pultu, ti kteří mohou bez úhony na občanské cti vidět krále nahého, ti mají k opravdovým Umělcům zvláštní vztah. Podle muže ulice, který je vzdálen snobismu, opravdový Umělec může být z jeho pohledu taky jen blázen nebo exhibicionista.