Egon Wiener: Vitamíny po pětačtyřicátém | Prázdniny | Poděkování vzpomínkou
My, kluci, jsme to nikdy neměli moc lehké, a zvlášť ti, kteří se narodili dosídlencům v pohraničí po odsunu Němců. Prostředí, kam nás drazí rodiče přivedli, bylo úplně jiné než u babiček, tet a strýců ve vnitrozemí. Byl to svět naruby. Co bylo normální v Sudetech, bylo v Nymburku nebo v Kolíně postavené na hlavu. Vše bylo o Němcích a po Němcích. Od hrnce ve dřezu po knížky, obrázky a nádobí v kredencích. Půdy plné bohatství, poklady skryté pod podlahami. Zahrady, louky, pole, stráně, potoky, břeh Nisy, na co ukážete, to bývalo jiné než tam, odkud naši přišli.
Luděk Ťopka: Příběh emigranta
S tím vědomím rodina žila celých dvanáct let, když od něho v létě 1967 dostala z NSR dopis, v němž své zmizení vysvětlil. Obával se zatčení a odvlečení orgány NKVD do sovětských gulagů, jak to tehdy postihlo tisíce ruských emigrantů žijících v Československu a jiných východoevropských zemích.
Jitka Dolejšová: Rodinné dialogy VI.
Život přináší spoustu drobných veselých korálků v rodinném balení – různé „přežblepty“, „hlášky“, vtipné odpovědi potomků atd., které se pak v rodině tradují. Jistě je znáte i z Vašich domovů. Chcete se o ně podělit i s ostatními čtenáři? Napište nám je do Pozitivních novin… Může tak vzniknout originální „Lékárnička první pomoci PN“, která bude obsahovat podobné léčivé „kapičky“ a „pilulky“, které můžete užívat v případě nepohody bez lékařského předpisu.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (3) - Oldřich Nový
KDYBYSTE PROLISTOVALI KATALOGY, které vydala divadelní a literární agentura DILIA, překvapilo by vás, kolikrát je v nich uveden OLDŘICH NOVÝ (1899 - 1983) jako překladatel, upravovatel, autor nebo textař písní. Hervého Mam´zelle Nitouche, Goldoniho lhář, Straussův Cikánský baron, Websterův Plukovník chce spát, vlastní hudební komedie Pro tebe všecko a Tři a jedna - to je jen několik titulů, s nimiž je jméno Oldřicha Nového spjato.
Jiří Kadlec: O knize Kolja ... to neznáte mého psa!
Nedalo mi to, abych neusedl a nenapsal Vám pár řádků o knize, kterou ve vašich stránkách každý měsíc vřele doporučujete a z ní otiskujete ukázky. Musím Vám dát zapravdu - ta kniha stojí nejenom za přečtení, ale i za zamyšlení. Na začátku mého hloubání, ke kterému mne kniha donutila, bych rád uvedl jedno doporučení všem čtenářům: Nevynechávejte úvodní povídání, včetně vyjádření nakladatele!
Miroslav Sígl: Čtyři hrdinové nemohou zmizet z paměti
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl spolu s dalšími vedoucími čs. politiky zatčen a unesen nejprve do Karpat a za dva dny do Moskvy. Zde však nebyl ani připuštěn k jednáním mezi SSSR a ČSSR a jako jediný z 26 českých a slovenských politiků vyzvaných k podpisu, odmítl podepsat tzv. „moskevské protokoly“.
Iva a Jiří Mojžíškovi - Jitka Dolejšová: Buďte vítáni a vstupte...
Je čtvrtek 28. února 2008, pozdní odpoledne. Jaro předvádí svou několikadenní demoverzi – obloha se vybarvila do modra a slunce nastavilo svůj termostat zase o pár stupínků výše. Na stanici I. P. Pavlova chci nastoupit do tramvaje. Jen ještě dávám přednost dvěma lidem s bílými hůlkami. Mají batohy a tramvaj je dost nacpaná. Ale přece jen se tam všichni vejdeme.
Tajemství břitvy pana Occama
Čím si zasloužila břitva pana Occama (čti Okema), abychom jí věnovali svoji pozornost? Byla snad tak ostrá, tak výjimečná? Jak se vůbec pan Occam holil? Nebyla ze solingenské oceli? Nebo vůbec nejde o nástroj a pojmenování je pouze výstižnou metaforou? Takové a mnohé podobné otázky je možno klást si už proto, že, bohužel, jméno Williama Occama je veřejnosti mimořádně málo známé.
Eduard Světlík: Ruka trhu / Na rotopedu do Evropy
Neustále si stěžujeme, jaký příval násilí se na nás denně řítí z televizní obrazovky či z filmového plátna, kolik je ho ve všech možných videohrách, jimž se oddávají naše děti. Vše se přitom děje svižně, hravě, bezbolestně, přitažlivě. Následky jsou známé: čím dál více kriminality, brutality, násilných činů a vražd.
Špecialisti / Všetko viem / Tréning
Mestská väznica mala veľmi dobrú povesť. Chýry o jej úspechoch v prevýchove narušených existencií sa dostali až za hranice. Niet divu. Tamojší psychológ vedel citlivo vystihnúť, čo sa v jeho zverencoch skrýva.Vražedné, násilnícke, či zlodejské chúťky obyvateľov nápravnovýchovného zariadenia úspešne liečil prácou. Áno, dobre počujete, prácou. A nie hocijakou. Ale šitou priamo na telo.
Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Co v životopisech nenajdete
Březen se každoročně stává měsícem, kdy média tištěná i elektronická věnují mnoho místa internetu, knihám a autorům. Pamětlivým čtenářům býval a leckdy stále je blízkým klenečský rodák J. Š. Baar, jehož velkým přítelem byl už od dětství hudební skladatel Jindřich Jindřich. Z dopisu, který Baar poslal pozdějšímu národnímu umělci, poznáváme spisovatelův vztah k hudbě.
Kamil Turoň: Fotbal, to je hra!
Původně jsem začínal v šesti letech jako plavec, dostal jsem se i na mistrovství republiky. Pak jsem začal dělat ještě hokej za tehdejší Zbrojovku Vsetín v prvoligovém dorosteneckém týmu, a téměř souběžně jsem se dostal také k fotbalu. To mi bylo kolem dvanácti, třinácti let. No a protože jsem toho v hokeji až tak moc nedokázal, zvítězil fotbal a další cesta už se ubírala právě tím fotbalem.
Dáša Cortésová: Jací byli Vlachovci – II. (13)
Jednou urážel pana Vlacha službu konající kulturní referent. Měl řeči, že je špatné to, co kapela hraje, že jde o propagaci západní kultury atd. Všichni seděli u stolu a jedli. Táta to ovšem nevydržel. Vyskočil a pověsil toho pána za límec saka na věšák. Pánové ztuhli, chtěli ho sundat, aby nebyl malér, ale otec zařval: „Kdo ho sundá, ten půjde na jeho místo!“
Vladimír Vondráček: Únor
Co se tehdy u nás odehrálo, už ví sice každý, ale jaká to byla historická tragedie, si bohužel stále nezanedbatelné procento našich občanů nechce připustit. I tehdy byl únor mrazivý, 23.2. v Praze sněžilo, 25.2. klesla teplota ráno na –11 a maximum bylo –4 st.C. A tak Gottwaldova beranice na Staroměstském balkóně – tedy vlastně na jeho hlavě, právem vstoupila do dějin.