Nedělní chvilky s poezií .... Eva Mišíková
PhDr. EVA MIŠÍKOVÁ | Narozena 13. 2. 1961 v Káhiře. Vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, hlavní obory francouzština, ruština. Překládá z francouzštiny hlavně současnou poezii (Jean Tardie: Mezi dveřmi a oknem, Jean Follain aj.), písňové texty, prózu (Dali-Pauwels: Vášně Salvatora Dalího). Své básně a kratší prozaické texty publikuje časopisecky – Literární noviny, Iniciály, Poezie 91, Five Fingers, Humus, ale i ve své knižní sbírce Civilizování půd (1994), z níž byla čerpána tato informace i básně Zevnitř a Orloj.
Antoine de Saint - Exupéry: Modlitba
Neprosím o zázrak, Pane, nýbrž o sílu pro všední den./ Nauč mne umění malých kroků./ Učiň mne důvtipným a vynalézavým, učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit čas./ Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé./
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel - recenze
…stál jsem na Rohanském ostrově před žlutým vchodem do nouzové stavby. Na dveřích připevněný nápis Povodí Vltavy – závod Dolní Vltava a já byl nesmírně zvědavý, jak celé jednání dopadne. Ve vrátnici jsem se zeptal, kdo obhospodařuje přehrady na dolním toku Vltavy. Bylo mi sděleno, že úseková technička Svatošová. Byla to hezká blondýnka, které jsem se představil a řekl, že sháním výjimku pro proplutí komorami přehrad ve Štěchovicích a ve Vraném nad Vltavou.
Ivo Fencl: Je Rychlonožkova přezdívka opodstatněná?
To je otázka. Kdekdo mi za ni vynadá, nic to však podle mého názoru nezmění na její legalitě... legitimitě. A protože jsme o sportování Rychlých šípů na kolech už mluvili, pokusme se tentokrát zmapovat foglarovské běhání, opět ale pominu trilogii Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta a listujme čistě pestrými obrázky a...
Neuvěřitelná dobrodružství sběratele příběhů a malíře Jana Hory
V těchto dnech se na pultech knihkupectví objevila knížka Jana Hory Neuvěřitelná dobrodružství, kterou autor obohatil vlastními nádhernými ilustracemi. Že vám to něco připomíná? Správně. Pan Hora začal před časem na stránkách Pozitivních novin zveřejňovat tyto pravdivé příběhy plné dobrodružství, napětí, romantiky a exotiky pod názvem Sběratel dobrodružství. Čtenářův dojem umocňují originální ilustrace, nad kterými zaplesá každý, kdo si uchoval vnímavou mladistvou duši.
Jana Stuchlíková: Kamarádi | Azor
Tak. Vše je připraveno, sbaleno, může se jet. Rozloučila jsem se svými dospělými syny, kteří na příštích čtrnáct dnů odjíždějí velet skautskému táboru. Vzhledem ke skutečnosti, že oněch padesát kilometrů jeden zvládal autem a druhý na kole, oběma se dostalo nezbytných rodičovských rad jako: „Jeď opatrně, dávej na sebe pozor a když dorazíš, dej vědět, že jsi v pořádku.“ Hoši se rozloučili šibalským úsměvem a větou: „Neboj, a bohatým budeme brát a chudým dávat.“
Jitka Dolejšová: Setkání s obrazem (20) Gustave Courbet
Francouzský malíř, egocentrický a nesmírně ambiciózní. Bez oficiálního výcviku a do značné míry samouk si získal v Paříži jméno, ale nemaloval, co se od něj očekávalo, tedy portréty a historická témata. Zůstával stále věrný svému rodnému kraji a jeho obyvatelům. Bojoval za realismus – nový estetický názor, který tvrdil, že umění má vypovídat o prostých faktech bez morálních komentářů nebo idealizace.
Pavel Loužecký: Utíká mi život
Již celé dva roky ležím v nemocnici téměř neschopen pohybu. Nemohu hýbat rukama ani nohama. Nemohu mluvit. Zbývají mi jenom myšlenky. Můj život je jeden velký kolotoč, který se točí ze dne na den, je stále stejný. Mým domovem je bílá postel a pohled na bílý strop. Je neuvěřitelně těžké bojovat s myšlenkami zmaru a cítit, jak mi skutečně utíká život. Mým zachráncem je pouze čas, který mi dává naději. Lékaři mi nechtějí říct, jestli se mi pohne ruka, abych mohl psát a ovládat počítač a další věci, které mám k dispozici v nemocnici.
Michal Dlouhý: Humoresky vážně - Strážmistr Šebestík
Nad skleničkou vína jsem panu Šebestíkovi potvrdil, že jeho otec strážmistr Inocenc Vladimír Šebestík byl skutečně předobrazem jedné ze seriálových postav a zároveň jsem ho seznámil s případem zastřeleného vůdce služebního psa plzeňské pátračky strážmistra Aloise Taubera, který byl se seriálovou postavou spojen.
Vychází kniha Putování v dešti, aneb psím počasím do Santiaga
V těchto dnech vychází a ještě před Vánocemi by měla být na pultech knihkupectví kniha Pavla Vrány s názvem Putování v dešti, aneb psím počasím do Santiaga. Je to knížka, ve které autor a poutník v jedné osobě chce čtenáři, zajímajícímu se o téma Svatojakubské pouti, o té nevšední cestě trochu povyprávět. Není to dokument ani historická studie, je to jenom pokus zachytit atmosféru takového putování, nastínit myšlenky, které člověka na poutní cestě provázejí, a přiblížit mu drobná dobrodružství, která poutníka cestou do Santiaga de Compostela mohou potkat.
Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (1)
Předmluva k dávným historickým úvahám mého sourozence Jiřího:Mám před sebou neveliký štů sek zažloutlých novin. Jmenovaly se ZÍTŘEK, byl to „týdeník pro politiku, ekonomiku, vědu a kulturu“, 1.číslo I. ročníku vyšlo 9. října 1968. Už samo toto datum dává tušit, jak to se ZÍTŘKEM muselo tehdy zanedlouho dopadnout.
Zemřel spisovatel, novinář, redaktor, kronikář a autor Pozitivních novin pan Miroslav Sígl
Do redakce Pozitivních přišla smutná zpráva. Dne 5. prosince 2012 zemřel spisovatel, novinář, redaktor, kronikář a dlouholetý autor Pozitivních novin pan Miroslav Sígl. Redakce Pozitivních novin se připojuje k pietní vzpomínce. Rozloučení se zesnulým se uskuteční dne 14. prosince 2012 v Kostele svatého Václava na Vinohradském hřbitově ve 12 hodin.
Čtyři vánoční dary
Na bílém obláčku seděl andělíček a díval se dolů. Čekal, až vyjde první hvězda a po jejím paprsku se snese k zemi. Byl Štědrý den a sám Pán Bůh jej vyslal jako posla dobrých zpráv. Dal mu čtyři zázračné věci.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O džezu a Amstrongovi
Všechno je relativní. Je jisté, že například vodomil těžko najde něco, co by nahradilo válení se v mořských vlnách, když jsou akorát té velikosti, že taktak v nich nejde o kejhák. Na to už musí být člověk na vodu, jak se říká, kanón. Bývaly ovšem doby, kdy člověk byl tak šíleně mladej, že víc, než mu dá dneska polorozbouřený moře, mu dal příbramský Nový rybník.