Danuše Markovová: Vědecká sběratelská analýza
.jpg)
Sběratelskou posedlost si v sobě neseme už od pradávna. Nejpravděpodobnějším impulsem prvotního sběratelského počinu byl obyčejný hlad. Od nepaměti se v nás ozývá v pravidelných intervalech, na rozdíl od hladu po vědění, který přichází historicky mnohem později, v intervalech nepravidelných. Obyčejné kručení v břiše totiž mělo natolik královské účinky, že naši praprapředkové sbírali vše, co stálo za kus žvance – kořínky počínaje a roztodivnými plody končeje.
Luděk Ťopka: Odměna za dobrý skutek
Tři měsíce po té události se slepýšem tlustým jako salám jsem s naší malou čtyřletou vnučkou zažil další příhodu. Byl srpen, ale s trochu nezvyklým počasím, teplým, ale dost deštivým, a tak začaly pěkně růst houby. Kačenka, náruživá houbařka, u nás byla tehdy na léto na chalupě v Chodové Plané, a tak jsme si spolu jednoho odpoledne vyšli „na houbinky“, jak našim výpravám říkala.
Jan Řehounek: Najdete tu Slovensko v polabské nížině
Bílá chalupa se stodolou, kolem sad, v mělkém údolíčku políčka se zeleninou, na stráni veliké ořešáky, na loukách za stavením stádo ovcí a koz, kolem nějž pobíhá černobílý pes. Slečna u prodejního okénka v přízemí dvoupatrové dřevěné hranolové věže nabídne měkkou slovenštinou hrudkový ovčí sýr, bryndzu, jehněčí klobásky, případně zeleninu či brambory v bio kvalitě.
Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (2)
Moc mne bavilo focení zvířectva. Na cestách jsme potkávali skupinky krav, koňů, ovcí a koz s kůzlaty. Často jsem viděl i sviště - jejich hvízdání se v horách rozléhalo do všech stran. Jednou jsem měl vyfotit krávu. Zblízka. Moje paní, jako už tradičně, mne přistrčila až k tlamě obrovské krávy, no a kráva vyplázla jazyk a užuž mne chtěla olizovat! Brrr...
Miroslav Sígl: O mladém knížeti z barokního zámku v Hoříně
Není jediné zahraniční turistické návštěvy na Mělníce, aby se někdo z přítomných nezajímal o slavného automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze (1908 -1935), který v tak mladém věku tragicky zahynul se svou „bugattkou“ na berlínské závodní dráze Avusu. Jeho životopisná data najdou návštěvníci na fresce rodokmenu v mělnickém zámku a snad jednou bude jeho slávu více připomínat i barokní zámek v Hoříně, jakmile se dočká své obnovy a svého otevření.
Období raka
Vím, že v životě každého člověka nastane období Raka, období, v němž se vrací po vrcholcích svých dnů. Opouštím nemocnici. Ulice se v pozdním odpoledni náhle ponořila do nezvyklého ticha, připomíná staré kamenné město ...
Eva Hrončeková - Martina McLenehan: Jak se pohádka stala skutečností
O projektu Moje přání mi pověděla kamarádka. Na internetu jsem o něm našla jen malý letáček. Z něho jsem se dozvěděla, že jde o sdružení, které si vzalo za cíl „naplňovat přání, aspirace a sny jednotlivcům, zejména dětem a mládeži v těžké zdravotní situaci, která ohrožuje jejich život a přinášet jim a jejich blízkým radost a štěstí vedoucí ke zlepšení kvality jejich života.“
Jiří Vlasák: Jak jsem se potkal s filmem
Jetřichovice a okolí je pro filmaře velice přitažlivé prostředí. Proto netrvalo dlouho a v roce 1951 sem přijel režisér Bořivoj Zeman s filmovým štábem natočit nejnavštěvovanější českou pohádku Pyšná princezna. V té době už mi bylo 9 let, tak jsem pochopitelně nemohl chybět u žádné podobné akce, která se v Jetřichovicích odehrála. Tehdy jsem ještě nevěděl, že koncem prázdnin se budeme stěhovat do Děčína, kam byl táta přeložen po zrušení finanční stráže.
Ivan Rössler: Modrý Chopin, zlatý Bach - Libor Wagner
Listování archívem je zvláštní druh životní revize. Je to podobné, jako když najdete starý telefonní seznam. Nechce se vám vytočit telefonní číslo, poněvadž se bojíte, že neexistuje: buď číslo samotné anebo člověk, který vám kdysi to číslo dal. Mnohokrát, když jsem procházel Širokou ulicí v Praze, jsem vzpomněl na pár krásných návštěv v podkroví jednoho domu, kde byl ateliér Libora Wagnera.
Drahomíra Žampachová - Jan Žampach: Když mně bylo šestnáct...
Zavedli mě do švédské devítiletky, ač je mi šestnáct pryč. Doma bych možná pokukoval už po děvčatech, tady se neumím se spolužáky pobavit ani o počasí. Nerozumím vůbec ničemu, co říkají. Když vidí, že nereaguji, nevšímají si mě. Cítím se úplně sám. Nebaví mě nic, ani jíst. Maminka mně koupila dnes banán a tubu taveného sýra se šunkou, ví, jak to mám rád.
Dr.Jan Čejka - Alena Heinová: Každému z nás, komu není osud zvířat lhostejný
Dr. Čejka vystudoval chemii v Praze a poté pracoval jako biochemik.V roce 1968 odešel do Spojených států, kde se habilitoval v oboru klinické chemie a podílel se na výzkumu nemocí dětí v dětské nemocnici v Detroitu. Řadu let byl členem vědecké poradní komise při organizaci Humane Society of the United States.Spolupracuje s celonárodními a zahraničními organizacemi pro ochranu zvířat a sponzoruje jejich práci.
Ivan Kraus: Trénink mozku
Podle jisté teorie prospívá luštění křížovek tréninku mozku. Podle jiné je to zábavná činnost, kterou si lze krátit volný čas. Řekl bych, že obě teorie platí jen v tom případě, pokud se netýkají našeho známého a jeho manželky. Jednoho dne nám Singer telefonoval pozdě večer. „Potřeboval bych kolokazii na šest.“ „Teď je čtvrt na dvanáct,“ řekl jsem.
Pavel Victorin: Vincent van Gogh (1853–1890)
Van Gogh namaloval více než 2000 uměleckých děl, skládající se z 900 maleb a 1100 náčrtků a kreslení. Nejoblíbenější díla vytvořil v posledních dvou letech života. Některé z jeho maleb zaujímají vysokou pozici v seznamu nejdražších obrazů na světě. 30. března 1987 byl prodán Goghův obraz "Kosatce" za tehdy rekordních 53,9 milionu dolarů a 15. května 1990 zlomil jeho "Portrét doktora Gacheta" (k osobě jmenovaného viz na konci textu) další rekord, když byl prodán za 82,5 milionů dolarů.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (27) Fanda Mrázek
Osobitý, lidový komik, na kterého kdysi do Tyláčku chodila celá Praha - FANDA MRÁZEK (1903-1970). Jan Werich u něho obdivoval „určitou virtuositu, s jakou dovedl odevzdat, nebo jak se hantýrkou říká, prodat písničku“. Napsal o něm, že byl umělcem, „který z ničeho uhněte radost“.