Ivan Kolařík: Australské peklo - Očité svěděctví našeho krajana

Většina požárů buše končí lidmi vyhranou bitvou nad neúprosným živlem. Zůstane ohořelý buš, pole a louky. Málokdy dojde ke ztrátě obydlí nebo dokonce ke ztrátě na životech. Vyčerpaní požárníci se šťastně usmívají a komunita je jim, zrovna tak jako ostatním složkám podílejícím se na boji s požárem, neskonale vděčná.

Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (14)

Když v sobotu 5. května 1945 vypuklo v Praze povstání proti německým okupantům, vyhlásila jednotka Železo pohotovost. Roty v obcích držely hlídky a někde odzbrojily menší německé oddíly. Ten den dopoledne se to podařilo členům úhonické, drahelčické a hořelické roty: zajali třicet Němců střežících vojenskou vysílačku na dvoře v Drahelčicích.

Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (3)

Tak dnes jsme si vyzkoušeli pravé cestování s kufrem. Vstávali jsme v 4:30. Chtěli po nás, abychom v 5:00 byli na letišti, protože v 6:30 mělo odlétat letadlo do Pakse. My jsme tam byli včas, ale oni ne. Sešli se v 6:00, otevřeli místnost k rentgenu a rozsvítili. Dovnitř vešla dívka v uniformě, rozhazovala rukama a něco jim říkala.

Jiří Vlastník: Když Elvis byl náš bůh aneb Šest strun zvrhlého elektroinženýra

Mám takovou vizi. Nad Prahou, místo zbourané sochy velikého Pepíka, stojí obří, v žule vyvedený, magnetofon Sonet-duo. Každým rokem sem putuje lampionový průvod nás, mladíků před penzí, abychom zde položili kytku na hrob neznámého starce na chmelu. Domnívám se, že by v zástupu nechyběl Zdeněk Sarka Dvořák.

Josef Blažek: Existuje ostrov (5)

Dick vstoupil do světla svíčky z tmavého koutu. „Jdou po nás,“ řekl klidně, ale rozhodně. „Kdo?“ „Nevím víc než ty. Jen to, že někomu o tebe moc jde. O tebe. O to, aby ses vrátil.“ „Kam?“ „Do chvíle před návštěvou knihkupectví. Aby ti bylo jedno, že existuje ostrov.“ „A existuje? To, co o něm vím a co jsem ti řekl, to je hodně málo. Skoro nic. Žádný důkaz…“ „Podívej,“ řekl Dick, „tady máš odpověď.“

Josef Fousek - Václav Židek: Fouskova poezie nikoho nezabije!

Jako montér plynu jsem nejen čichal plynové aroma, montoval plynoměry, ale se svými stejně podařenými kamarády, osnoval akce, které nás bavily. Vyhlášená byla akce Klíče. Sebrali jsme, vyštrachali, vyhledali, posbírali všechny druhy klíčů, které byly vyřazeny do šuplíků. Utvořil jsem z nich svazky.

Marta Urbanová: TUNISKO – Sousse

Před cestou mne zaujalo, že přímořské město Sousse, třetí největší město Tuniska, bylo osídleno dřív než Kartágo. Asi v 9 stol. př.Kr. Pravděpodobně Féničany. Sotva jsme se s manželem v hotelu zabydleli, vydali jsme do města. Bláhově jsem se domnívala, že se projdeme a prohlédneme si výlohy tak jako u nás. Ale to jsem se velice mýlila.

Pavel Pávek: Kuchtík kráčí po "Trafouši"...

Kuchtík kráčí Václavským náměstím a se smutným výrazem ve tváři pozoruje stánky s opečenými buřtíky, dnes ve stylu velkého světa a lepší společnosti označované jako Václavské klobásy. Vnucují se nostalgické vzpomínky na dávno minulé časy toulek nočním městem, které většinou končily u stánku s fantasticky vonícími a nepopsatelně chutnajícími uzenkami.

Český malíř Kamil Kubík přítelem amerických prezidentů (1/2)

Co je úspěch? Vydělat hodně peněz, nebo udělat něco, čím se dá zlepšit život druhým? Marxismus nás učil, že bohatí jsou špatní a chudí dobří. Život mne přesvědčil, že vždy tomu tak není. Konfucius řekl, že pokud je dobrá vláda, tak dobří lidé zbohatnou a budou dělat dobré skutky. Bude-li zlá vláda, zbohatnou špatní a budou utiskovat ty, kteří jsou pod nimi.

Miroslav Sígl: Před znovuotevřením Národního technického muzea

O odpovědi na otázky jsem požádal Karla Ksandra (* 1964), nového generálního ředitele Národního technického muzea – krátce před jeho znovuotevřením, k němuž má dojít 16. února 2011 u příležitosti narozenin významného českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky (1831–1908). Na otázky mi odpověděla Mgr. Olga Šámalová, vedoucí odboru prezentace a práce s veřejností.

Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (8)

Víte jak vznikl August? Když ještě nebyli manéžoví dělníci, veškerou práci dělali artisté. Bud před svým výstupem nebo po něm si oblékli parádní livrej, nasadili paruku, natáhli si bílé rukavičky, obuli lakované střevíce a šli pracovat do manéže. Mezi artisty byl v té době krasojezdec Tom Belling, Angličan, jenž si rád přihnul.

Jiří Vlastník: Hovory u řeky Hudson

„Musíte se někdy sebrat a přiletět za mnou do New Yorku. Abyste mnohé pochopil.“ Za pár týdnů, před vánočními svátky, jsem vystupoval z aerbusu na letišti v New Yorku. Abych pokračoval v rozhovorech s americkým malířem českého původu, Kamilem Kubíkem. V rozhovorech, které spolu vedeme několik let. Nevím, nakolik jsem pochopil Manhattan a přilehlý kousek New Jersey, kde pan Kamil se svou ženou Joannou bydlí.

Ivo Antušek: S naháči ve vodním parku

Jen třináct minut jízdy autem od mého pražského bydliště se nachází Aquapalace Praha. Stačí nasednout a vydat se po dálnici na Brno a hned za Prahou, v Průhonicích-Čestlicích, v sousedství gigantů Kika, Makro aj. na něj narazíte. Je to stavba vskutku velkorysá, s vlastním několikapatrovým parkovacím domem (zdarma), unikátním vodním světem s mnoha okouzlujícími atrakcemi. Opravdu nebásním.

Miroslav Sígl: Kroniky a kronikáři v českých zemích

Co může být užitečnějšího pro paměť národa než dobře vedené kroniky s textovými dokumenty, snímky a výstřižky, doplněnými mnohdy orálně historickými vzpomínkami pamětníků? Podle zákona číslo 80 z roku 1920 měla za povinnost každá obec vést pamětní knihu obecní. Tento zákon i s dodatečnými nařízeními či směrnicemi platil u nás neuvěřitelných 85 let...