Jiří Stanislav - Zdeněk Pošíval: Návrat na česnekové pole

Později mě požádal, abych se mu mrknul na nějaké monology, jež si připravil na herecké zkoušky: stal se v divadle elévem a vzápětí udělal přijímačky na brněnskou JAMU. Začal studovat. Málem mi zmizel z očí, ale brzy se objevila v novinách jeho fotka, kterak nese transparent s nápisem VÁLKA JE VŮL. Po srpnové okupaci emigroval do zámoří, věnoval se pantomimě, občas napsal nějaký dopis a dokonce poslal šek na podporu stávky při výročí Palachovy oběti.

Josef Čermák: Janáček ušima toronských kritiků

Janáčkovy opery - a to platí především o jeho poslední opeře Z mrtvého domu - na světové hudební fórum pronikaly pomalu. V kanadském Torontu byla tato opera poprvé provedena až letos. S plánováním její inscenace se začalo už před lety. Janáček totiž patřil mezi oblíbence nedávno tragicky zemřelého (vracel se s rodinou z dovolené, po přistání na torontském letišti ho ranila mrtvice a cestou do nemocnice zemřel) šéfa Kanadské opery Richarda Bradshaw.

Ivan Kolařík: KOLONOSKOPIE - kukátko tajné intimnosti

Upozorňuji, že se mi tato procedura, které se pravidelně po řadu let podrobuji, vůbec, ale vůbec nelíbí. Naopak! Naplňuje mě neutuchající hrůzou, zvláště od té doby, co se mě kolega nejapně zeptal: “Jak to víš, že to byl prst?” I když svému urologovi důvěřuji, protože je to slušný člověk od rodiny, kolegova otázka moji důvěru přece jenom trochu nahlodala a při potupné proceduře čínského urologa bedlivě pozoruji.

Miloslav Sígl: Slohová cvičení z mých školních let

Co všechno se změnilo za těch uplynulých 70 let, kdy jsem do svých slohových sešitů psal svá první pozorování přírody a událostí kolem nás na vesnici, kde jsem vyrůstal!? Ze zachráněných trosek dokumentů po zátopách a nucené demolici mého rodného domku v srpnu 2002, jsem náhle v jedné „banánové krabici“ objevil rukou psaná vyprávění či líčení 13 – 14letého školáka z nezáviděníhodných let 1939-40.

Marta Urbanová: Jindřich Prucha

Pod Železnými horami, nedaleko Běstviny stojí dva domky, č.65 a 93, kde se říká na Župandě. Ve starším domě č.93 dával štětcem na plátna svůj pohled na okolní krajinu malíř Jindřich Prucha. Ale v těchto chalupách nestávala jeho rodná kolébka. Jindřich se narodil 19.9.1886 v Uherském Hradišti. Jeho otec, četnický strážmistr byl v r.1894 přeložen do Čáslavi.

Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (12)

Vtom se ozvala rána a voda zase výrazně stoupla. Oba jsme měli na sobě kožichy a já jsem se začal zabývat myšlenkou, jak ho při prolomení ledu shodím a kterým směrem budu plavat ke břehu. Situace se stávala kritickou. Do konce pořadu zbývalo asi osm minut. Ostré praskání se ozývalo stále častěji, to jak diváci ustupovali na tu část ledu, kam voda ještě nedosáhla. Hrozila už přelitím na sedadla židlí.

Jana Reichová: Setkání

Když se lidé mají setkávat musí být nejdříve narozeni, musí žít na tomto světě. Tak i já začnu tehdy, kdy mne moji milující rodiče z lásky na tento svět přivedli. Měli skupinu přátel podobného věku a stejných zájmů, s kterými se pravidelně vídali. Byla jsem první dítě v „partě“, a tak automaticky všechny přítelkyně byly tety a jejich mužští partneři strejdové, přesto, že pokrevních tet a strýců jsem měla i tak dosti.

Milan Prokš: Tučňák ve fraku

Protialkoholická poradna, poliklinika na nábřeží Klementa Gottwalda, někdy uprostřed sedmdesátých let minulého století. "Tak, pane Novák, dáme si takový test." Schoulená postava na rozvrzané židli si poposedne."Budu vám říkat různá slova a vy hned odpovíte, co vás první napadne. Bez rozmýšlení." "Ale pane doktore..."

Jiří Suchý: Dopis

Tento dopis je nanejvýš důvěrný, a proto Vás žádám, pane rektore, abyste jej po přečtení ihned spálil nebo snědl - nejlépe obojí. Vyzval jste mě jménem Vašeho slavného ústavu, abych vypracoval návrh, jak by měla vypadat zpráva, která by podala budoucím pokolením výstižný obraz naší současnosti.

Sloupky Jiřího Menzela (29)

Když jsme slavili sto padesát let železnice v Čechách a sto dvacet let pražských tramvají, posadily se ty staré mašinky na chvilku znovu do kolejí a sdělovacími prostředky proběhla vlna nostalgie. A tak jsme mohli znovu vidět, a někteří z nás dokonce zblízka osahat, tyhle staré rachotící elektriky a kouřící parní hračičky.

Jarmila Hannah Čermáková – Miroslav Vejlupek: Všestranná umělkyně se přimlouvá za obnovu tradičních morálních a kulturních hodnot

Dnešní komerční televize dokážou smazat i mystiku lásky, vášně, zrození, smrti. Život se pak jeví navýsost nudný a nedivím se mladistvým experimentům s drogami. Je to naše vina, připustíme-li pro mladé takovouto “kulturu“. Jsme přímo zodpovědní za budoucí etický, estetický a morální profil příští generace. Jestliže mlčky trpíme, co média beztrestně šíří (neplodný sex, úspěšná korupce, bezcharakternost u dočasných „nejvyšších“ představitelů státu, obliba krvavých masakrů bez majestátu smrti) - pak se na budoucnosti národa zapisujeme stejně neodpustitelně, jako představitelé totalitního režimu.

Miroslav Sígl: Zapějme si z plných plic na pouti u Domažlic

Velkým lákadlem je večer Chodský korbel a v něm známé dechovky (abecedně) Domažličanka, Dupalka, Hájenka, Horalka, Stavovanka, Šťáhlavská šestka, Vrchovanka. Vystupují zde folklorní soubory z Mrákova, Postřekova nebo z Klenčí. Tradiční „Dudácké štandrle“ (dostaveníčko, jinak štandr z němčiny je stěna, která odděluje v peci topeniště od vypalovacího prostoru) patří Konrádyho dudácké muzice a také Domažlické dudácké muzice Josefa Kuneše. Přijíždějí již tradičně rovněž soubory ze sousedního Bavorska s mnoha turisty.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (29) Boleslav Polívka

Poprvé jsem se s Bolkem Polívkou setkal v roce 1993 na jubilejním X. Filmovém smíchu v Rychnově nad Kněžnou, který byl věnován jeho filmové a televizní tvorbě. Když jsem byl na besedě vyzván, abych o tomto mimořádném klaunovi řekl pár slov, zmohl jsem se pouze na to, že z úcty a obdivu k tomuto našemu velmistru srandy se mně chce vyslovovat jeho příjmení spisovně – Polévka.

Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (11)

♦ Oplzlé texty jsou upozorněním, že se chce zviditelnit někdo, kdo se v budoucnosti bude pokládat za ušlechtilého. ♦ Každé hovno najde svoji podrážku! ♦ Byl by to významný vynález, kdyby v každé porodnici byl přístroj, který by signalizoval: Pozor, na svět přichází ambiciózní blbec! ♦ Šoubyznys, folkbyznys, čmoudbyznys mají společnou ochrannou známku: Made in Prachy.