ZPOVĚDNÍCI (21) Bára: Bože, dej mi chlapa!
Milý Petře, už mám po krk toho vašeho filosofického (ne)cukrování. Copak tohle je život? To si opravdu myslíš? Dřepět za svým psacím stolem a s výhřevným tělesem za zády žít svůj život v jedné stoleté sesli? Tohle není příležitost pro ambiciózní grafomany, ale pro slabochy, co si nesvedou vzít na triko skutečné žití v páru. To totiž setsakramentsky bolí.
Dobromila Lebrová: Božena Němcová, spisovatelka - 190. výročí narození
Jeden z citátů Boženy Němcové je: „Není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem.“ Ona sama si toho za svého života užila vrchovatě. Ale s její pověstí, slávou se po její smrti zachází stejně. Od zbožňování vlastenců v době po jejím úmrtí až do období 1. republiky - až k profanaci její památky, hledání bulvárních pikantností v jejím původu a životě v dnešní době.
Olga Szymanská: Most
Ke dvojímu dědictví jsem podle předků rodičů udělala rodový strom. A uvědomila si, že chci vědět, jaké role hrají, ba musí hrát moje nohy – pilíře tohoto dědictví. Pilíř První: Četla jsem otcovy sešity, poznámky, postřehy, výstřižky. Půjčovala si odborné materiály a knihy. Učila jsem se swingové a jazzové hudbě rozumět.
Dobromila Lebrová: Magdalena Dobromila Rettigová, spisovatelka - 225. výročí narození
Magdalena Dobromila Rettigová patřila mezi naše první národní buditele, přesto, že se narodila v rodině, kde se mluvilo pouze německy. Přesto, že ji připomíná pouze slavná „Kuchařka“, není její jméno zapomenuto, většina lidí u nás ví, že právě tuto kuchařku napsala. Je trošku úsměvné, když všechny prameny o této spisovatelce vyzdvihují, že pocházela z německého prostředí. Kde by byla přišla na konci osmnáctého století k českému prostředí?
Josef Zeman: Kondoponga, Kivač, Kiži - Karélie
Z Prahy do Petrohradu letíme pravidelnou linkou s přistáním na ruském letišti Pulkovo. Vítá nás moje ruská kolegyně průvodkyně Taťána, informuje, že jsme na Pulkově letišti, že zde je i Pulkův poledník, vedle město Pulkovo, které také navštívíme, ale hlavně je to město Lenina. Než odjedeme nočním vlakem do Karelie a Petrozavodska, čeká nás prohlídka „Benátek severu" nebo také 100 ostrovů něvské delty – PETROHRADU.
Olga Szymanská: Umění české reformace (1380-1620)
Česká reformace iniciovala vznik bohatého fondu uměleckých a stavebních památek. Konfese užívaly výtvarná díla jako prostředek své reprezentace, ale lišily se přístupem k tématu náboženství v díle – náboženský obraz si nezaslouží uctívání, jaké se mu dostávalo v katolické církvi, ale plní jiné funkce: didaktickou, dekorativní, memoriální, reprezentativní. Umění se tak zbavuje středověkých náboženských funkcí a nové funkce dostávají ve společnosti novodobý, moderní ráz.
Olga Szymanská: Herbert Tobias
HERBERT TOBIAS (1924 – 1982) v devatenácti narukoval do wehrmachtu a byl odvelen na východní frontu. Fotil tajně, bez vědomé kritiky, o to s větší empatií obyčejné obyvatele dobývaného ruského území i samotný vojenský život. Z cyklu Rusko jsou známé například Vánoce v bunkru, Naci-kýč a spojová technika. Nejvýmluvnějším snímkem cyklu je Špína, vši, vyčerpání.
Josef Blažek: Existuje ostrov (3)
Tak. Stojím u obchodu s širokým průčelím a s výlohami s vystavenými předměty potřebnými i suvenýrovitými, všechno vystavené se však nějak týkají moře. Ulice se svažuje dolů k nemocnici, svah zrychluje chůzi. Mží. Pronikavě zvonící tramvaj prohučela kolem a brzdí. Vlhký povlak dlažby se leskne v reflektorech aut tak sugestivně mastně, že mi trnou chodidla ze strachu, aby to tramvaj ubrzdila a neprojela historickou vrátnicí špitálu až na nádvoří do moderního kardiocentra.
Libuše Čiháková: Vyčuránek / Ach to stáří...
„Tak vy si jdete pro ten šicí stroj?“, vítá mě prodavač hned ve dveřích a usmívá se na mne. Bezděky kývnu. „Okamžíček, malý okamžíček,“ zašveholí a zmizí za závěsem. Ale moment, zarážím se. Jak on může vědět, že zrovna já už skoro rok sháním šicí stroj? Vždyť mě nezná. Že si mě s někým spletl! A zase v tom budu nevinně, jako před léty, když jsem kamarádovi prodal ochočenou kavku a cestou ze školy hned peníze utratil.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (9)
V mém domově bylo stále plno Marxe, Engelse, Lenina, Stalina, Gottwalda, Zápotockého. Kladenská atmosféra – doleva – utkána historií. Byl jsem malý kluk a bál jsem se těchto velikánů. Proto jsem si je představoval, jak sedí na našem záchodě a pod jejich zadnicí ujíždí prasklé prkénko. Také jsem si představoval jejich brunátné tváře potící se úsilím při zácpě.
Jan Burian: Recept na české myšlenky
Čerstvé České myšlenky | Nejprve pečlivě ale opatrně | Propláchneme vlažnou vodou | Abychom je rozhodně zbavili | Pachuti planého nadšení | Abychom z nich rázně odstranili | Nánosy optimismu | Necháme je pro jistotu uležet | Pár dnů v nálevu z kompromisů | Okořeněné špetkou zabedněnosti | Vaříme je dlouho až změknou | Podléváme zároveň důsledně | Strachem z trapnosti
Dobromila Lebrová: Pedro Calderón de la Barca, španělský dramatik - 410. výročí narození
V případě barokního dramatu a Calderóna je dobré se ohlednout po Evropě té doby. Pedro Calderón, který je níže namalován na obraze svého současníka Antonia Peredy (1611 - 1687), se narodil v době, kdy Shakespeare (1564 - 1616) začal psát své vážné hry a více uvažoval o smyslu života - Hamleta například napsal v r. 1601. Francouzští slavní dramatikové Corneille (1606 - 1684), Moliére (1622 - 1673) a Racine (1639 - 1699) ještě nežili.
Olga Szymanská: Dvoj-jedinečnost Miroslava Salavy
Dne 14. ledna 1960 narozen na Zbraslavi, od roku 1987 na Žižkově, kde vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou. Střední knihovnickou školu v rámci svého povolání v Klementinu. Za dvacet pět let praxe v Národní knihovně se stal odborníkem. Žije na Zbraslavi. V roce 2010 slaví MIROSLAV SALAVA životní jubileum.
Galerie WWG: Zamyšlení na téma NOVOROČNÍ BLAHOPŘÁNÍ
Začátkem nového roku bylo několik osobností z řad profesionálních fotografů, šédredaktorů různých médií, majitelů grafických studií, spisovatelů, grafiků a podnikatelů požádáno Jiřím Hellerem, provozovatelem Galerie WORLD WEBPHOTO GALLERY www.wwg.cz, aby napsali pro tento tento internetový portál malé zamyšlení na téma NOVOROČNÍ BLAHOPŘÁNÍ, či jak se lidově říká "péefky". Úkolem autorů bylo zamyslet se nad jejich významem v současné době, ale také nad jejich smyslem a v neposlední řadě i kvalitou.