Ivan Kolařík: Neobvyklá rozjímání nad výkonem povolání

Zrovna tak se nikdo nepozastaví nad tím, že se z chlapce, který od mládí místo hraní kuliček dával přednost mnohem zábavnější hře s děvčaty na doktory a na maminku a na tatínka, vyklube lékař, který to velkou pílí nakonec dotáhne až na věhlasného gynekologa.

Klapy klap... aneb rozjímání nejen o Jarošově mlýně

Na začátku léta jsme si s mojí skvělou přítelkyní Aničkou udělaly výlet do Jarošova mlýna ve Veverské Bitýšce. Jednak mě inspirovaly přátelské e-maily, které ve mně vzbudily zvědavost na  pana mlynáře, jednak moje přítelkyně-iniciátorka obdivovala ....

Milena Horáčková: Z čarodějné zahrádky - Drchnička rolní

Drchnička rozkvetla / potom se zalekla / že si to popletla / teď přijde do pekla… / Moc o ní říct nedovedu / prý má také trochu jedu / a dnes už se neužívá / značné nebezpečí skrývá / snad za časů babiček / vařil se z ní čajíček… / kdo si na to vzpomene? / (vaříval se z kořene) / píšou staré prameny / že léčila kameny / žlučové i ledvinové....

Jitka Dolejšová: Mrak se zlatým okrajem

Byla jednou jedna docela obyčejná rodina. Muž, žena a tři děti. Muž rád fotografoval a ještě raději chodil s dětmi do přírody. Děti ho učily pozorovat svět jejich očima. A muž se díval – a fotil. Na jaře vyfotil zimomřivé sněženky a první včelku na třešňovém květu. V létě zachytil muchomůrku s krajkovou sukní, tulící se ke ztrouchnivělému pařezu, a spěchajícího mravence s nákladem z jehličí.

Milan Novák: Palladium země České

Uctívané Palladium země České, obrázek staroboleslavské Madony, je reliéf, 19 cm vysoký a 13,5 cm široký, vytepaný v mědi, nazývané někdy také mědí korintskou, a silně pozlacený. Vznikl v době od konce 14. do poloviny 15. století z kovu původního reliéfu z dob úsvitu křesťanství na našem území za prvních Přemyslovců. Stylově se hlásí do okruhu Madony svatovítské, s tzv. krásnoslohou drapérií, s náznakem bolestného výrazu ve tváři.

Dasha Badger: Motorkáři na Aljašce

Probouzíme se, až když už nám slunce dávno ohřálo stany a ve spacáku je nepříjemné horko. Méně zkušený cestovatel by si mohl myslet, že se blíží poledne, já však vím, že je tak 8 ráno. Slunce vychází okolo 4 a za těch pár hodin nabere rychle na intenzitě, i když jsme na Aljašce. Je totiž polární léto. Lenivě se protáhnu, neboť venku neslyším žádný pohyb, a tiše vylezu ze stanu ven.

Jitka Dolejšová: Setkání s kouzlem

Zákonitosti světa tomu chtějí, aby se tyto dva nesourodé páry setkaly právě pod mým oknem. Blondýna odměřeně pozdraví druhou ženu, ta pokývne hlavou, popřeje dobré jitro a usměje se. Honzík s Adamem se na sebe se zájmem podívají. A vtom se To stane. Naprosto jasně vidím modrou jiskru, která z té starší paní přeskočí na Honzíkovu maminku.

Milan Dubský: Prizma

Dnešní diskuse a spory o to, co způsobuje oteplování atmosféry a změny klimatu jsou z tohoto pohledu malicherné až komické. Ne však nedůležité. Tehdejší změny nikdo nevnímal a nekomentoval, protože tehdy neexistovala společnost výše uvedených bytostí. Tento tvor, člověk, se vyvinul a vyčlenil z fauny na Zemi. Trvalo to miliony a miliony let.

Břetislav Kotyza: Přeji dobrý den, pane Miroslave...

Autíčko bylo zaparkováno ve stínu hangáru, vonělo novotou a čímsi zvláštním, a mně bylo "cizími strýci" dovoleno hračku obdivovat, hladit, usednout za volant. Byli to tehdy ještě mladí komerční inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kteří způsobili malému klukovi hluboký zážitek, zapsaný do jeho srdéčka dodnes.

Renata Šindelářová: Den poezie = Den Mága

Den poezie se stal již tradiční kulturní akcí, která oslavuje výročí narození romantického básníka Karla Hynka Máchy. Mácha se narodil 16. listopadu 1810 (zemřel 6.listopadu 1836) a přinesl naší poezii nový, moderní dech.

Čí je můj zub?

Řeknete si: „Ta ženská se zbláznila! No čí by byl? To ví přece každé malé dítě, že můj zub je můj zub, ne?!“ Malé dítě možná, nikoliv však moje zubní lékařka. Začalo to tak, že jsem se objednala na zubní s tím, že mám v puse zub, který chce ven.

Jarmila Moosová: S knihou u kamen

Držím v rukou malý kousek nebe. Navlas stejně modrý, navlas stejně fascinující. Forma a obsah v dokonalé harmonii, podtrženy černým tahem grafitu, jako když se oblohou míhají ptačí křídla. Ano, takový dojem ve mně vzbuzuje ...

Ivo Fencl: Odvrácená tvář šoubyznysu podle Pepy Nose

Po knížce Nejen zpěvník přišel známý písničkář Josef Nos (nar. 1949 v Šumperku) žijící v Kutné Hoře s další sbírkou úvah, vzpomínek, básní, povídek, písňových textů a vlastních ilustrací. Letos v létě vydalo tento mišmaš nakladatelství MAREK BELZA a uvedlo ho mottem: Budou se k tobě chovat co nejodporněji, co nejhnusněji a tím nejsprostším způsobem. Co očekávají? Že se k nim budeš chovat laskavě, uctivě a slušně. To tedy nevyznívá moc pozitivně, ale když jsem Nosovu knížku přečetl, pozitivní dojem jsem přesto získal a překvapivě nebyl iritován, anebo tedy rozhodně ne víc, než (třeba) při louskání „běžných“ textů zesnulého již Egona Bondyho...

Jan Drocár: Miroslav Ondříček - kameraman (2)

Po následném pečlivém prostudování úplné filmografie tohoto kameramana mi jistě dáte za pravdu, že je opravdovým mistrem ve svém oboru. "Patřím ke generaci filmových dělníků, kteří pro zdar filmu cokoliv oddřou a naplno si to prožijí."