Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (15) Zita Kabátová

Poznali jsme se v době, kdy jsem měl každý týden ve Svobodném Slově kreslené vtipy s myší tématikou. Měla je ráda, a tak mne od počátku začala oslovovat Myšáčku. Dokonce se naučila kreslit myši podle těch mých! Paní Zita Kabátová – což se neví – byla totiž kdysi zručnou malířkou porcelánu! Chodila dokonce do kursů, kde se před válkou učilo na porcelán malovat.

Egon Wiener: Otec Kondelík a ženich Vejvara – zrcadlo nastavené současnosti

Píši Vám, pane Hermanne. Nestihl jsem Vám sdělit, jako mnozí jiní v lednu roku 1899, jak moc, či málo se mi Vaše kniha líbí…. Autora knih U snědeného krámu, Bodrých Pražáků a jiných lze jen doporučit, neb víc jak po stu letech nevyčpěla z jeho knih dobrota a rozmanitost všehochutí ve spleti lehounkých příhod, které se v životě průměrného měšťana mohou vyskytnout. Na paměti dlužno mít, že nebýt dnešních televizních rozinkových seriálů, nebylo by s čím srovnávat. Já za blouda byl co dítě, když Kondelíka story měl jsem za sladký limonádový sirup, tak pro kojící matky, aby jejich mléko mělo ten správný říz.

Každý kraj má své slavné lidi

Prakticky každý ví, že František Kmoch se narodil v Zásmukách a že v Sázavě je narozen Jiří Voskovec, pobýval tam i jeho děd malíř Soběslav Hippolit Pinkas. O většině ostatních slavných rodáků či návštěvníků kraje okolo Uhlířských Janovic ...

Ivan Kraus: Řešení

"Jak se máš?" zeptal jsem se Nývlta, když jsem ho zaslechl v telefonu. "Mám moc práce. Jsem tajemníkem nové politické strany." Byl jsem zvědav, o kterou se jedná. "UPSDLKOKNZ," pravil Nývlt o poznání hlubším hlasem. Když si povšiml, že si se zkratkou nevím rady, vysvětlil mi, že je tajemníkem Unie pravicových sociálních demokratů, liberálních komunistů, odtržených křesťanů a neekologických zelených.

Ivo Jahelka: Veřejnost v soudní síni

„Povstaňte a poslyšte rozsudek jménem republiky…“ Bylo ospalé letní odpoledne, když soudce okresního soudu začal předepsaným způsobem vyhlašovat své rozhodnutí. Obžalovaný – známá to firma, nebyl evidentně v nejlepší kondici a zejména stoj spatný mu činil značné obtíže. Na vině byly dva litry čůča, které si dal na posilněnou před tímto procesem v nálevně zvané příznačně „Krmelec“.

Jan Řehounek: První český arcibiskup, který vyšel z lidu

Letos v dubnu uplynulo sedmdesát pět let od smrti prvního českého arcibiskupa bez šlechtického predikátu, který vyšel z lidu, Františka Kordače. Do své funkce byl jmenován před devadesáti lety – 16. září 1919. František Kordač se jako první z českých církevních představitelů otevřeně postavil za osobnost Jana Husa. Byl mimořádnou osobností, pevných morálních zásad, kvůli nimž byl donucen z arcibiskupského stolce odejít.

Pavel Grygar: Lucie

Zavřela dveře. Tyhle chvíle soukromí milovala už od dětství. Svět se rozdělil na ty, kteří jsou za dveřmi, a ty, kteří jsou s ní…A s ní byly jen myšlenky. Její myšlenky. Z nočního stolku vyndala malou krabičku omotanou gumičkou…Když ji otevřela, vyvstaly znovu vzpomínky. Ty krásné i ty, které by radši zapomněla. Ale i ty byly součástí jejího života a bez nich by to nebyla ona. Něco z jejího světa by chybělo.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (1)

A už ji měla! Vystřihla jsem jí takovou facku, že se zapotácela až ke dveřím. – Tohle si ke mně dovolovat nebudeš! přidala jsem navíc a bylo mi jedno, že vzbudím Patrika i malou Lindu, která spí vedle v ložnici. Moje dcera se chytla za levou tvář, úkosem se na mne zadívala a nenávistně štěkla: – Peníze mi snad můžeš dát! Chci si koupit brýle!

Jitka Dolejšová: A zase to chrápání…

Včera jsem v jedné z horních poliček objevila knížku „Nemoc jako symbol“ od německého psychoterapeuta Rüdigera Dahlkeho, a nestačila se divit. U pojmu CHRÁPÁNÍ bylo uvedeno, že „chrápání se vyskytuje u lidí, kteří se vědomě jen málo zabývají nevědomím a každou noc pracují proti odporům. Jsou neschopní zjednat si ve dne prostor a respekt nebo udávat tón. Jejich tvrdá a neuhlazená komunikace vychází v noci najevo.

Ladislav Háva: Cosinus úhlu větší než jedna - světový unikát

Stalo se to v době vojenských kateder na vysokých školách. Na škole, kde jsem studoval, přednášeli armádní důstojníci, z nichž jeden měl velmi chabé znalosti. To se sice o něm vědělo, ale na škole zůstával dál. Postupně byli tito důstojníci v hodnostech povyšováni, ale když chtěl i velitel získat další frčku navíc, nezbylo mu nic jiného, než aby jako posledního povýšil i tohoto, s prominutím, blba.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (37) Boris Hybner

Boris Hybner (1941) je mim, herec, autor, režisér a pedagog, přední představitel české pantomimické školy. V roce 1964 začínal v divadle Na Zábradlí v souboru Ladislava Fialky, v roce 1966 založil s Ctiborem Turbou Pantomimu Alfréda Jarryho, v roce 1978 soubor Studio Gag. Stejným názvem pak nazval v roce 1990 své dnes již neexistující divadlo v Praze na Národní třídě (fungovalo šest sezón).

Miroslav Vejlupek: Kotě / Námluvy

Skládal naštípaná polínka do pravidelných homolí a myslel na to, kolik zaplatí za novou karoserii. A tu - kočka! Namoutě, mňoukla docela blízko. Kočku v domě nikdy neměl a tahle naříkala, žadonila, žebrala tak tenkým sopránkem, až ho to rozčililo. Napřímil se, popadl polínko, a když vypátral rysíma očima mourovatý chomáč chlupů, hodil.

Jitka Dolejšová: Deset kamínků z Gargana…a něco navíc (6)

Monte Sant´ Angelo je nejchladnější a nejvýše situovanou obcí poloostrova Gargano. Leží ve výšce 796 m.n.m. Stejnojmenná hora (843 m.n.m.) je vápencová a skrývá dutiny a jeskyně. Na tomto místě se prý roku 493 zjevil biskupovi ze Siponta archanděl Michael. Ukazoval na jeskyni v hoře a tlumočil boží příkaz, aby se jeskyně proměnila v křesťanský chrám.

Alfredo Sábat – Peter Závacký: Boli to tri nádherne dni v Prahe

Alfredo Sábat (1966), narodený v Montevideu (Uruguaj), žije a pracuje v Buenos Aires. Všestranný výtvarník – ilustrátor a sochár, sa venuje predovšetkým žánru zvanému novinová karikatúra, rovnako ako jeho otec Hermenegildo, či pradedo Hermenegildo, na ktorých je veľmi pyšný, ich mená majú dodnes v Argentíne a na kontinente svoj veľký kredit. Jeho dnes už kultová kresba "Mlčiace cunami" pre La Nación (reakcia na bezmocnosť ľudstva pred obrovskými prílivovými vlnami a odvahu pred vodným živlom ), obehla celý svet v roku 2005, priam rovnakou rýchlosťou, s akou ničivé cunami ráno 26. decembra 2004 nečakane dosiahlo pobrežie juhovýchodnej Ázie. Okamžite mu pootvorila dvere do veľkého sveta súčasnej kartún. Odniesla si aj jednoznačné prvenstvo z prestížnej súťaže.