Josef Čermák: Poslední kniha Josefa Škvoreckého?
Někteří čtenáři pravděpodobně četli český originál (Obyčejné životy) této knihy, která jako by uzavírala Škvoreckého literární putování. Doufáme, že to není - jak naznačil - jeho poslední kniha (stejně jako doufáme, že není posledním dítětem manželů Škvoreckých jejich detektivka "Setkání v Praze s vraždou", která končí zajímavou otázkou: kdy je naše akce morálně ospravedlnitelná, i když technicky vzato zločinná?).
Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (3)
V klukovských letech jsme byli uchváceni kamarádstvím, romantikou a touhou po dobrodružství. Tohle všechno jsme zažívali v Junáku. Teprve v dospělosti jsem však pochopil význam této organizace při výchově mládeže v onom kritickém věku mezi deseti a patnácti lety, kdy se vytváří charakter člověka.
Josef Duben: Proč (ne)číst knihy
A proč nečíst? Protože to je ztráta času? To by bylo trochu laciné, že? Lepší důvod proč nečíst knihy lze vidět v tom, že přece každý jsme knihou, zpočátku nepopsanou a každý si svůj příběh do velké míry píše sám. A výhoda je, že si ve svém románu můžeme i zalistovat nazpátek, můžeme se i zastavit na poslední stránce, tedy té, kterou máme zrovna rozepsanou.
Ivo Fencl: Autor Čelistí Peter Benchley zemřel před pěti lety
Peter Bradford Benchley (nar. 1940) zemřel před pěti lety. Byl vnukem humoristy a herce Roberta Benchleyho (1889–1945), který se proslavil filmem Jak spát (Oscar 1935), a synem snad ještě plodnějšího autora románů i knih pro děti, dramatika a scenáristy Nathana Benchleyho (1915–1981). Tedy i „zlatým“ dítětem. Veškeré prázdniny a někdy i delší čas v letech 1949–1961 strávil Peter mezi devátým až jedenadvacátým rokem na malebném ostrově Nantucket, odkud pochází i fiktivní hrdina jediného Poeova románu Dobrodružství Arthura Gordona Pyma z Nantucketu.
Světový rekord z Pelhřimova: Jan Skorkovský, král fotbalových žonglérů
MVDr. Jan Skorkovský z Prahy dosáhl v oboru driblování a ovládání míčů i jiných předmětů fotbalovým způsobem v letech 1982–2011 celkem 1 361 vytrvalostních, rychlostních a dovednostních rekordů, z nichž 100 bylo československých (vytvořených do r. 1992), 1 000 českých (od r. 1993) a 261 světových.
Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (2)
Jediným mým zážitkem bylo, a to vlastně až po válce, když k nám do statku přijeli vojáci Rudé armády. Tlustý plukovník rozhodl, že štáb bude v našem statku. Nejspíš proto, že tu je nejvíc místností. Pak si zařídil kancelář v našem obýváku, kouřil smradlavé doutníky a jejich nedopalky zašlapával na koberci. Maminku to trápilo, ale protestovat proti tomu bylo marné.
Alena Heinová: Tak máme demokracii, pani Müllerová!
A v jejím jménu svobodu, která nekončí tam, kde začíná svoboda druhého, ale podívejme se, ona vypadá spíš jako bezostyšnost, hrabivost, nenažranost a politické komedianství. Nelíbí se? Někdo mávne rukou, někdo hne ústy, to ovšem může být varianta, která má smysl, pokud vysloví nahlas a dostatečně důrazně pravdu. Od ní je přinejmenším vidět na cestu.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (23)
Přečetl jsem ten dopis a skočil jsem do postele. Převaloval jsem se a chumlal pod peřinu. Člověk může mít ženskou rád, ale potřebuje občas samotu. Přiložil jsem do kamen a přemejšlel, že ke štěstí stačí trochu jídla v bachoru, rozpálený kamna a ten krásnej pohled z okna na vánici, která připomínala, že se blížeji vánoce. I když ještě nebyly, vzal jsem komeníčka a dal ho na kamna.
Alena Mašková: Pohlednice Jiřího Slívy pro Konto bariéry
Někteří lidé už tradičně přejí svým milým k Vánocům či k Novému roku pohlednicemi, které spolu s Kontem Bariéry připravují přední výtvarníci, jiným prostě přibude další vzácnost do sbírky. Autorem letošní vánočně-novoroční gratulace ...
Evě Střížovské byla udělena cena Český patriot 2010
Aktivně na veřejnosti vystupující Asociace nositelů legionářských tradic (ANLET), udělovala letos již potřetí čestné ocenění Český patriot. Cena je udělována za významný přínos v oblasti podpory národní hrdosti a zachování historie České republiky. Jednou ze tří letos oceněných osobností byla i zakladatelka a šéfredaktorka Českého dialogu, paní Eva Střížovská. Cenu spolu s dalšími převzala dne 12. listopadu 2010 na slavnostním večeru, který ANLET uspořádal v kongresovém sále hotelu DUO v Praze.
Dobromila Lebrová: Sir Frederick William Herschel
Sir Frederick William Herschel byl jedním z nejúspěšnějších astronomů všech dob a byl i nejlepším konstruktérem zrcadlových dalekohledů ve své době. Byl rovněž vynikajícím hudebníkem a byl také hudebním skladatelem. Z jeho vlastního vyjádření je patrná velká hloubka jeho poznání: „Viděl jsem do vesmíru dále, než kterýkoliv člověk přede mnou; pozoroval jsem hvězdy, jejichž světlo bude muset, aby Země dosáhlo, potřebovat dvou milionů let.“
Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (6)
Už delší dobu okolní krajina vypadá jak velký talíř, je plochá do nedohledna… najednou je tu vysoký kopec ve formě klobouku; Jako zjevení... Restaurační vagón je teď zavřený, už se žádná hudba nevysílá... blížíme se k thajské hranici... a hele, ještě dva klobouky... a stádo krav; jsou menší, tmavě okrové barvy a zdají se elegantnější než ty "naše"...
Eva Rydrychová - Iveta Kollertová: Stal se zázrak...
Pár let po rozvodu jsem sehnala byt a zase začala malovat. S dcerami jsem zůstala sama, a tak bylo co se ohánět. Všechno, co jsem namalovala, jsem rozdávala na všechny strany. Všichni mi říkali, že jednou budu slavná a já se tomu smála. Mávla jsem jen rukou a namalovala zase něco někomu. Nevěřila jsem. Ničemu.
Martina Fialková: Báječně Dobře placená procházka
Inscenace Národního divadla, vzniklá přepracováním té legendární semaforské z roku 1965, a samozřejmě inspirovaná i stejnojmenným televizním filmem (1966), se stala událostí sezóny 2007/8. A protože představení nebylo mnoho (nejsou zařazena během roku, hrálo se jen na jaře, pak v červenci a několikrát v srpnu a září), stíháme referovat až nyní.