Emília Molčaniová: List ministrovi / Strašidlá neexistujú / Analfabet
Na to, že je poslanec Šošovička negramotný, sa prišlo úplnou náhodou. Každý si myslel, že jeho vlastnoručný podpis pozostávajúci z troch krížikov je len akousi žoviálnou recesiou. Iba pokladníčka v banke pri overovaní Šošovičkovho podpisu odhalila, že je to východisko z núdze a nie bohémsky výstrelok zástupcu ľudu.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (10c)
Vstoupil jsem směle dovnitř, nechal si zavolat manažera a oznámil mu, že bych se rád oblékl podle poslední módy a to vícekrát než jen jednou, a jestli by mně s tím někdo nepomohl. Jako co jde s čím a tak, protože jsem si jako tramp o svém vkusu nedělal iluze. Doma mým idolem bylo vlastnit americkou khaki bundu a džíny, ale tohle byl zcela jiný svět, to jsem chápal.
Jitka Dolejšová: Výlety do Německa a Rakouska
Musím předeslat, že německé a rakouské národní parky nám zcela učarovaly, a proto se o nich zmíním podrobněji. Německo: Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald): Národní park je tvořen rozlehlými a hustými lesy a návštěvníkům nabízí velké množství stezek a cest pro pěší i cyklisty. V národním parku byly rovněž zřízeny velkoplošné zvířecí výběhy, kde je možné v přírodních podmínkách pozorovat zvířata, která žijí nebo žila v Bavorském lese.
Marta Urbanová: Místo na slunci
Tuším, že se příště narodím v San Franciscu. Pod některým ze čtyřiceti pahorků kolem stejnojmenné zátoky. Že kulisu města bude provždy uzavírat Tichý oceán, modrá plocha přecházející na obzoru v nebeskou báň. A jeho modř bude protínat hnědočervený visutý most. Jeden z nejdelších mostů světa. Jeho kymácející chrastící sloupy s bludičkami pouličních lamp, které mu daly jméno: Nejkrásnější most světa – Golden Gate Bridge.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (23) V obklíčení šelem
Jacku Lampardovi nebylo ještě ani sedmnáct let, když se začal hodně přátelit se svým sedmašedesátiletým strýcem Oliverem. Sblížila je společná záliba v lovu. Žili oba na severu Kanady a pro společná lovecká dobrodružství nemuseli chodit daleko. Jackovi imponovala zkušenost starého zálesáka a rád ve chvílích volna poslouchal jeho vyprávění. Dne 7. listopadu 2009 vyrazili na sněžném skútru k pobřeží na lov tuleňů. Byla sobota a Jack se těšil na zajímavý víkend. Přejeli z pevniny na zamrzlé a zasněžené moře. Ledová rovina vybízela k rychlé jízdě, ale Jack se řídil radami starého Olivera.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (17)
♦ Hýříte-li vitalitou, nápady a originálními myšlenkami, stáváte se pohonnou hmotou do motorů těch, kteří by bez vás ani nenastartovali. ♦ Patolízalové a vlezdoprdelkové by měli povinně nosit na hlavách kondomy, aby si nesetřeli z tváří líčidla. ♦ Podlézavý žák je ošklivý čípek. Mnohem ošklivější je však majitel otvoru, který čípku dovoluje bádání. ♦ Známé ksichty se musí scházet ve společnosti, aby se ujistily, že zasluhují povšimnutí.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (27)
Tři dny jsme procházely městem společně s našimi muži, ti ve čtvrtek odletěli za svými obchody do Kostariky. Přestěhovala jsem se pro zbytek pobytu do pokoje k Simoně. Měla tam šílený nepořádek, jaký mívala doma. Máma se jí kvůli tomu něco nadomlouvala! Nemínila jsem ji zde převychovávat, naopak, zatoužila jsem prožít zbývající dny v naprosté shodě...
Jiří Zelenka-Aleš Hrubý: 230 kilometrů
Vyjeli jsme brzy ráno. Budíček v 5,30. Je zima, teplota kolem nuly, omrzlá auta, ale předpověď je příznivá, má být hezky do 17 stupňů a slunečné počasí. Akci jsme spojili s cestou na garanční prohlídku kol. Tak jsme se vydali do Trutnova na cestu s tím, že dneska překonáme 200 kilometrů během jednoho dne.
Milan Turek: Tři kozy
Jaro ještě nevyvinulo své slunečné a teplé dny, den se sice prodlužoval, ale rány studená a místy ještě mezi stromy závěje sněhu. Ani na horách nemizel, třebaže už začínal máj. Ale na to už jsou lidé pod Ještědem a v údolí okolo Nisy zvyklí. Na hradech se otevíraly brány, i když turisté přicházeli jen sporadicky a vlastně tu deštivou neděli průvodci na hradě Grabštejn už vlastně ani nikoho nečekali.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (16)
Kdo ve svém dětství či mládí změnil bydliště a školu, ten dobře ví, co to s chudákem puberťákem udělá. Jisté nepříjemnosti čekaly i mne, protože jsem z jičínského Lepařova gymnázia přešel nejprve na dva roky do vrchlabské Měšťanské školy, z níž se pak stala Základní devítiletá škola Dukelských bojovníků. Další tři roky jsem prožil na střední škole, která přijala „hrdý“ název Gymnázium Klementa Gottwalda!
Vladimír Kulíček: Je to ve hvězdách!
Tak už se moc dlouhou dobu nedějí žádné nepřístojné věci: Nikdo nikoho nepřepadl ani neokradl, pobočka České spořitelny v Karlíně nebyla třikrát vyloupená, na našich silnicích se nepřihodila ani jedna dopravní nehoda a tudíž nebyl nikdo zraněn, natož usmrcen, nezřítilo se žádné vojenské letadlo do sídliště ani policejní vrtulník na pláž u Orlíku, nikdo nic nepašoval ani nevyráběl pokoutně alkoholické nápoje z lihu, dovezeného jako úplně jinou látku, stručně vyjádřeno – málem nuda.
Antonín Hančl: EJHLE CIRKUSY A VARIETÉ! (1)
Když známý opereťák a herec Franta Hurych vyměnil tvrdá prkna jeviště za měkké piliny manéže a stal se tak prvním českým konferenciérem cirkusových programů, prohlašoval: „Za nejlepšího novináře u nás považuji Tondu Hančla z Brna, který jediný u nás píše se znalostí o cirkusovém a varietním umění!“
Jaroslav Volf: Hříbě
Když viděl, jakou mají spolužáci i kantoři dobráckou legraci z jeho ranních a odpoledních tréningů, ještě jim to pro pobavení vylepšil. Na levou zadní kapsu džínek si nažehlil na plátně ručně namalovanou kulatou značku nejvyšší dosažitelné rychlosti 15 km, jakou mívají nákladní auta, a za pravou zadní kapsu si zatkl za klips červený blikač na kolo. A hned bylo klusání o třídu zábavnější.
Emília Molčániová: Nedorozumenie / Pomsta / Veľmi úzka spolupráca
Práve som vychádzal z cukrárne, keď som uvidel pri aute mladú policajtku, ako vypisuje pokutu. Pristúpil som k nej, reku, stratím slovo a možno ju presvedčím. „Pekný deň, pani nadstrážmajsterka, máme pekné počasie, však?“ „Komu aký,“ ďalej sústredene vypisovala pokutový blok. „Taká pekná dáma a taká nahnevaná, nože sa trochu usmejte,“ pokúšal som sa jej opraviť náladu.