Zdeněk Pošíval: Satanovy chvíle
Jsme v Čechách na sklonku 17. století. Poblíž Pelhřimova přepadli lapkové povoz s drahocenným nákladem pro želivský klášter. Purkmistr města pověřil zemana Jožíka Bukovského, aby se v okolních lesích poohlédl po stopách pachatelů. K Bukovskému se připojí podivný želivský mnich Norbert, možná tajný služebník inkvizice: vztah obou mužů se od počátku projevuje skrytým napětím. Třetí hlavní postavou příběhu je linecký kovář Lucas, účastník bitvy proti Turkům u Vídně a burš jihočeského šlechtice, jenž hledá láskyplnou náruč.
Stanislav Moc: Narozeniny
Seděli jsme u Lea na farmě a popíjeli dobré zázvorové pivo, které nám Ruby nosí vždy o přestávce našeho tenisového klání. Ruby je Leova manželka a někdy si s námi i zahraje. Leo moc nehraje, tedy s námi ostatními, nejsme pro něj dost dobří, jsme prý jen parta smíšků, zatímco on bere tenis vážně. A to mu je 77 let! Právě dnes, v úterý 24. března!
Tomáš Zářecký: Místo tisíce a jednoho příběhu
Na cestách trávím během týdne nezanedbatelné množství času. Své ctěné pozadí si většinou vozím autobusem, méně pak už vlakem, který poslouží jako vhodný dopravní prostředek zejména v pozdně večerních či nočních hodinách. Jelikož trpím permanentním pocitem, že nic nestíhám, a všude, kam se kouknu, se kolem mě kupí resty a nesplněné úkoly, prožívám takto „ztracený“ čas ne se zrovna šťastnými pocity.
Antonín Suk: Každý má v životě své místečko
Každý snad má v životě své místečko, kterému se nikdy nic nevyrovná. Pro nás, schválně píšu pro nás, tedy nyní už dědka s babičkou, to byly Vickovice. Vesnička nalepená na lesy, které už nahlížely do Čáslavské doliny. Bylo odtud málo kdy, ale přece jen, vidět až na Sněžku! I když jsem tomu nevěřil, viděl jsem ten zázrak také. Právě od plotu té pro nás nejkrásnější hájenky.
Michal Dlouhý: HUMORESKY VÁŽNĚ - Štábní strážmistr Arazim
Ústřední postavou seriálu je četník Karel Arazím, který se vypracuje z řadového četníka v hodnosti štábního strážmistra až na velitele pátračky v hodnosti vrchního strážmistra. Postupně se mi podařilo zjistit, že skutečný četník Arazím se jmenoval Josef Arazim, narodil se 20. listopadu 1898, to znamená, že dnešního dne je to právě 109 let od jeho narození.
Pavel Landa: Fachmanské aušdruky
„Tak se mi podělal ten můj malej gránych,“ stěžoval si v přestávce zkoušky Amatérského symfonického orchestru pan Holíkovský, tesařský mistr, kterému chybí na pravé ruce ukazováček, takže hraje na pozoun tahový, kde ukazováček není nutně zapotřebí. „Rupla mi osa. Řek jsem zeťákovi, aby mi tam u nich vytočil novou. Já tedy věděl předem, že to bude malér, protože ten jeho vercajk, pánové, to byste museli vidět. Má šupléru, která svítí tak, že byste skrz ni mohli vobhlížet Český středohoří. Povídám mu, aby jen na koncích srazil gróty, ale von tam rovnou udělal bombírunky a fertig.
Petra Haasová: Beskyde, Beskyde…
„Tak už bys mě konečně mohla přijet navštívit“ zazněl mi do ucha rázný hlas mojí kamarádky Věry, která před dvěma lety, v důsledku lásky na první pohled, padla do tenat sympatickému valašskému „ogarovi“ a v celkem krátké době opustila Prahu kvůli Rožnovu pod Radhoštěm.
Sloupky Jiřího Menzela (11)
Rád se dívám v televizi na filmy pro pamětníky, filmy natočené před válkou, za války i těsně po válce, na filmové žurnály i jiné dokumenty z těch dob. Je to zajímavé srovnávat. Obzvlášť mne zajímá, jak tehdy vypadaly ulice a lidé v nich. Pokud se scéna, či záběr odehrává v Praze, snažím se odhadnout, kde asi byl film natáčen, a co se všechno od té doby změnilo, jaké byly tehdy tramvaje a jak auta před válkou jezdila ještě vlevo.
Blanka Kubešová: Veterinární praxe nově v pražské Chuchli
Víte, proč se chodí v Chuchli do lesa? Ne, randit nemyslím, i když i to je jedna z možností. Lidé z Prahy a širokého okolí sem chodí celoročně protáhnout své miláčky, ty čtyřnohé. Když byl na světě ještě náš pekinéze Míša ...
Emília Molčániová: Zmena je život | Znamenie | Pekný den, synček
Na internete ma upútal inzerát: „Začnite znovu, zbavte sa starého spôsobu života, hoďte za hlavu všetky prežitky.“ Čítam ďalej a konečne som pochopil o čo tu vlastne ide. „Pomôžeme vám nájsť si progresívnym vedeckým spôsobom nového partnera na celý život.“ Ja manželku mám a som s ňou spokojný. Lákalo ma však prečítať si to celé, čo keď… S úžasom som zistil, že štyri miliardy žien, z ktorých vám počítač vyselektuje tú pravú, pochádza z celého sveta, teda, dá sa povedať, že pravdepodobnosť ideálnej voľby sa mení na 100percentnú istotu.
Zdeněk Miler – Jarmila Moosová: Krteček – to jsem vlastně já...
Setkat se tváří v tvář s panem Zdeňkem Milerem rovnalo se zázraku, když jsem s velkými rozpaky přijímala ruku, nabízenou ke stisku, s obavou, abych neposkvrnila cosi svatého. Bezmála dvě hodiny v jeho přítomnosti mě hladilo samo nebe. Sotva jsem pak dosedla na „polstr“ v autobuse, aby mě odvezl za další „prací“, hned jsem si chtěla pustit kousek záznamu.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (8) - Groucho Marx
Humor bratři Marxů byl milován i nenáviděn. O Grouchově prioritním postavení v trojici svědčí také to, že jediný ještě hrál ve filmech v padesátých letech. V roce 1954 vydal Grouchův syn Arthur knihu „Život s Grouchem“. Snad tím tatínka inspiroval, neboť o pět let později — v roce 1959 — vydal sám Groucho Marx autobiografickou knihu „Groucho a já“.
Jarmila Moosová: Barevná školička
Milé děti, člověk, když se moc snaží, toho dokáže opravdu hodně. Ale někdy také přijdou chvíle, kdy se bez pomoci ostatních neobejde. A právě připravit pro vás hezkou a zajímavou knížku bez takové spolupráce ani není možné. Proto vám zde chci představit svoje vzácné pomocníky a zároveň jim nesmírně poděkovat za sebe, ale také za vás za všechny ...
Lukáš Berný: KONEC SEMAFORU?! Petice na záchranu divadel
Asi většina lidí slyšela v posledních týdnech něco o tom, jak se řeší přidělování dotací na kulturu v Praze. Situace je mnohem závažnější než vypadá, díky reformě, kterou prosadili lidé jako Milan Richter a Ondřej Pecha, bude divadlo Semafor (a nejen to) pravděpodobně muset z finančních důvodů ukončit svou činnost