Ondřej Suchý: V Brně za Jarmilou Veselou
„Nejhezčí ze všeho byly bezesporu ty začátky, protože člověk šel do všeho s určitou nadějí a vervou, na všechno se těšil. Časem pak nastala určitá únava, takže proto tvrdím, že nejraději vzpomínám na své začátky. Ono se všechno pomalu vytrácí z hlavy, kdybyste za mnou přišel před takovými deseti-dvaceti lety, určitě bych vám toho pověděla víc.
Stanislav Rudolf: S humorem od puberty do důchodu
Myslím, že většina českých autorů i autorek nejen že věnuje tu největší pozornost svým literárním pracem, ale současně sleduje, jaký „fotbálek“ se hraje i na sousedním hřišti. Patřím k nim pochopitelně i já. Takže jsem rád sáhl po více než čtyřsetstránkové novince nakladatelství AKCENT. To vydalo v loňském předvánočním období román Renaty Šindelářové a Milana Prokše nazvaný značně abstraktně Protiklady.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (8)
Nyní se ale domluvíme, že v následujícím textu budou problematická slova podtržená, tak jak to označuje při našem psaní většina počítačů. Víme, že odvozená česká slova se tvoří zejména pomocí přípon a předpon, ale podle našeho mínění je ta tvorba velmi, ale opravdu velmi chaotická. Tak od slovesa říkat máme sice odvozené říkadlo, ale prý už ne říkátko, od slovesa mluvit pak naopak máme mluvítko a nikoliv „mluvidlo, neboť mluvidla jsou pouze pomnožná!
Jiří Suchý: Lže, jako když tiskne
Denní tisk čtu pravidelně denně, ale nepravidelně v tom smyslu, že střídám tituly. Jednou jsou to tyhle noviny, jindy tamty, a musím říct, že si libuju. Po čtyřiceti letech hubených osmistránkových listů, kdy i těch osm stránek bylo moc, protože se smělo psát jen o tom, o čem se smělo psát, a toho nebylo mnoho, je tu úroda zpráv, které člověk skutečně přečte, na rozdíl od článků v socialistickém tisku, které nepojednávaly mnohdy v podstatě o ničem a jen přemílaly fakta o úspěších našeho zřízení.
Milan Dubský: První srážka satelitů
Kolem naší planety Země obíhá v blízkém vesmírném prostoru již více jak 17.000 objektů větších jak 10 cm. Jejich váha je od několika kg až po tunové hmotnosti. A stále přibývají další. Kosmická dálnice kolem Země se zahušťuje. O nebezpečí srážky těchto předmětů se vědělo, ale bylo bráno jako příliš teoretické a málo pravděpodobné. Poprvé v historii se srazily 12. února 2009 dva satelity.
Ondřej Suchý: Sága rodů Lupinů (2)
Tak Cardinál Nermin, pro nás Lupino III., je už na cestě! Zatím co má žena Johana denně před spaním v posteli studuje knihu Pražský krysařík (po kolikáté už?), já dávám přednost trochu jiné literatuře o psech. Jsem celoživotní obdivovatel Jana Wericha a tak si čtu pro změnu v jeho knížce Povídky nejen o psech. Jan Werich měl v úmyslu napsat o psech celou knihu, bohužel, osud mu to nedopřál, stihl jen několik povídek.
Antonín Siuda: Byla jednou jedna kaňka...
Ještě počátkem sedmdesátých let se nesmělo ve školách psát plnícími pery (prý se kazí rukopis), přestože proslulá firma Pelikán, ale i naše provinční firmy, přivedly na trh slušná, ne-li dokonalá – krásná i funkční plnicí péra. Maně si vzpomínám na slovutný „Centropen“. Později došlo k ústupku. Pokrok se zastavit nedá.
Josef Fousek - Václav Židek: Fouskova poezie nikoho nezabije!
Jako montér plynu jsem nejen čichal plynové aroma, montoval plynoměry, ale se svými stejně podařenými kamarády, osnoval akce, které nás bavily. Vyhlášená byla akce Klíče. Sebrali jsme, vyštrachali, vyhledali, posbírali všechny druhy klíčů, které byly vyřazeny do šuplíků. Utvořil jsem z nich svazky.
Český malíř Kamil Kubík přítelem amerických prezidentů (1/2)
Co je úspěch? Vydělat hodně peněz, nebo udělat něco, čím se dá zlepšit život druhým? Marxismus nás učil, že bohatí jsou špatní a chudí dobří. Život mne přesvědčil, že vždy tomu tak není. Konfucius řekl, že pokud je dobrá vláda, tak dobří lidé zbohatnou a budou dělat dobré skutky. Bude-li zlá vláda, zbohatnou špatní a budou utiskovat ty, kteří jsou pod nimi.
Ivo Fencl: V hlavní roli Bratrstvo
Když viděl Jaroslav Foglar první, a tedy televizní a černobílou adaptaci Záhady hlavolamu, postrádal tam Bratrstvo kočičí pracky, a rovněž režisér tohoto televizního Hynek Bočan dnes považuje za svou chybu, že v něm Bratrstvo nefiguruje. Skutečně je ale tato zlomyslná partička škodící Rychlým šípům natolik podstatná? ABY NE!
Ivan Kraus: Bobřík mlčení a bobřík odvahy
Do skautu jsem začal chodit po válce. Protože byl katolický, chodili jsme každou neděli, když jsme jeli na výlet, nejprve všichni na mši. Pokaždé jsem se divil, že naši vedoucí mohli jít do chrámu v krátkých kalhotách. Díval jsem se na jejich chlupaté nohy a nebyl jsem si jist, jestli takhle mohou předstoupit před Pána boha, který se měl v kostele na ty nohy dívat.
Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (2)
Ani jsme se nestačili rozloučit a bylo to všechno jinak. Náš let do Pakse zrušili bez náhrady a v Luang Prabang nám to zapomněli oznámit. Když to úředník na letišti zjistil, sundal si sako od uniformy a zapnul si klimatizaci. Tak takový stres už dlouho neměl. Co s námi? Nakonec jsme se dohodli a souhlasili jsme, že poletíme až zítra ráno. Vracíme se do našeho nového „domova“.
Ondřej Suchý: OBŽALOVANÝ (3/3)
Bylo více těch, kteří se ve své době marně snažili předložit důkazy Burianovy neviny široké veřejnosti.... Zatímco se v tehdejším tisku objevovaly proti Burianovu výpady nejhoršího kalibru, článek, jehož autorem - dle tvrzení paní Červené - byl nejspíše dr.J.Vojtíšek (článek je nepodepsaný), se na stránky novin nedostal. Zde je alespoň jeho část.
Míša Stošická: Zlodějka
„Všimla sis, co ta veverka držela v packách?“ ptám se. „Nevím, co to přesně bylo, ale vím odkud to ukradla…“ odpověděla mi mamka. Vydaly jsme se na místo “činu“. Objevily jsme hrob z tmavého mramoru s vyrytou fotkou nějakého chlapce, kterému nemohlo být víc než dvacet let… Pod fotkou kromě jakéhosi srdíčka a svíčky ležely (už jen) tři kuličky Rafaela v sněhobílých papírových kalíšcích.