Michal Dlouhý: Četník Josef Bojas

Četnictvo bylo vojensky organizovaný strážní sbor pečující o veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Na území našeho státu bylo zřízeno v roce 1850 a během své existence prošlo několika vývojovými změnami, spočívajícími zejména v přechodu od ryze vojenské organizace a přiblížení se správním a justičním orgánům. Nově vzniklý československý stát převzal do svých služeb mimo jiné i osvědčenou rakouskou organizaci četnického sboru a tuto zavedl i na území Slovenska a později i Podkarpatské Rusi.

Jaroslav Volf: Skutek

Když se odpoledne vracel domů, spatřil na obrubníku před přechodem jiného stařečka, i převedl ho ochotně a ještě chvíli slyšel, jak mu děkuje, i když už se rozešli. Až doma mu to připadlo zvláštní, jindy tady postávat staříky neviděl – buď jim jindy někdo pomohl před ním, nebo to dnes byla náhoda.

Pavel Landa: Hrající skladatelé

Není pochyb o tom, že vynikající varhaník Johann Sebastian Bach dokázal své úžasné skladby také sám zahrát. Totéž platí třeba pro klavírní kompozice geniálního Wolfganga Amadea Mozarta nebo Frédérika Chopina; oba pánové přece byli rovněž klavírními virtuózy. Nebo pro Niccolò Paganiniho, jehož skladby dokonce dlouhá léta nedokázal zahrát nikdo jiný.

František Janeček - Jan Krůta: Doktor Byznys

Když jsem před mnoha léty dělal rozhovor se začínajícím zpěvákem Michalem Davidem a jeho tehdejším opatrovníkem Františkem Janečkem, dal jsem článku titulek JAMU, protože pojednával o souboru pravidel, která jejich tvůrce žertem nazval Janečkovou akademií múzických umění. František Janeček je původně učitel, později doktor práv a nakonec byznysmen v českém zábavném umění nezanedbatelného významu.

Emília Molčániová: Po narkóze / Papagáj

Dedko pomaly otvoril oči a chvíľku trvalo, kým sa prebral. Zuby mu drkotali od zimy a keď si predstavil, že má vyliezť spod deky, ešte viac ho striaslo. Ale bolo mu treba ísť na záchod a tak chtiac-nechtiac zliezol z postele. Zacítil pach formalínu a naplo ho. Vtedy pocítil bolesť brucha. Spomenul si, že ho včera priviezla sanitka a hneď ho aj operovali, lekár vravel niečo o prasknutom slepom čreve.

Jitka Stošická: Maxiautogramiáda

Mezi všemi účinkujícími zářila mládím (byla opravdu mezi autory nejmladší) a štěstím Petra Haasová. Štěstím proto, že po básnické sbírce Sonáta, přivezla s sebou na autogramiádu ještě tiskařskou barvou vonící knihu Povídky praštěné třicítky.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Vatikán a chrám sv. Petra

Cestou na jednom z vršků, na nichž byl zbudován Řím, na Aventinu, můžeme zastavit u „klíčové dírky“, která je skutečnou turistickou atrakcí. Jde o dírku s notně oblýskanou kovovou plochou kolem, v bráně převorství Řádu maltézských rytířů. Ozdobné keře v zahradě za vraty jsou sestříhány tak perfektně, že právě v uličce mezi nimi se vám objeví kupole sv. Petra.

Petr Hroch Binder: Putování Hrocha k papeži

Právě jsem se vrátil z Vatikánu. Vím, že tam byl už skoro každý, ale možná ne každý tam došel z Čech pěšky. Já ano. V rámci Putování Hrocha, v dobovém oblečení a se sochou sv. Václava na zádech, jsem vyrazil dne 30. dubna z Horního hradu na Karlovarsku a jen pomocí svých nohou se dopravil do Říma. Těšil jsem se na setkání se Svatým otcem, leč nestačilo mi ani šest měsíců na to, abych si audienci s papežem domluvil z Čech.

Písečný korsický pes

Brzy ráno jsem prošla kolem rozkvetlých růžových keřů, kaktusů, pod palmami a stála jsem na břehu moře. Slunce vycházelo a ozařovalo vše zlatou září. Pláž byla nekonečně dlouhá, pustá, pokrytá jemným žlutým pískem. A voda průzračně čistá a přátelská.

František Mendlík: Špion Balabán | Maruna Malinovskaja

Lehátkový vůz s českými železničáři je na samém začátku cesty do Itálie. Píše se rok 1969 a je měsíc květen. První město na celé trase – Vídeň je první celodenní zastávkou. Výpravčí Vojtěch Balabán fotografuje manželku Julii vypůjčeným fotoaparátem značky Zenit. Vznikne tak seriál mamka a… V domácím albu pak bude možno uvidět mamku a Prátr, mamku a sochu Marie Terezie. Lstivý manžel však postaví nic netušící choť i před obchod pana Wilhelma Pohla. Je to vyhlášený obchod s plastikovými modely.

Ivan Kolařík: O svatbě a slavném spisovateli

Minulý měsíc se mně po delší době naskytla příležitost jít na svatbu. Co navíc, tuto radostnou událost jsem absolvoval ve formální roli otce vdávajícího svou dceru. Ano, neuvěřitelné se stalo skutkem, stali jsme se svědky zázraku! Naše dcerka, matka od dvou dětí, se konečně rozhodla skončit neřestný život na hromádce a vdát se.

Miroslav Sígl: Osmičky mého života do 88 let

Čím mohu přispět do jubilejního osmičkového vyprávění, vzpomínání, hodnocení, které začalo už na sklonku předchozího roku v přípravách oslav, memoárů, rozhovorů nejen v mediích, ale ovlivňuje programy institucí, agentur, společenských, kulturních a sportovních aktivit a bude nás všechno provázet po celý letošní rok, až se obávám nemoci z osmičkové přeinformovanosti – toť otázka?

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (6)

Ráno jsem vykročil s cílem, že si prohlédnu N. Y. z výšky World Trade Center. Vzal jsem si s sebou osm barevných Kodaků. Kamarád ze skupiny Sebranka mne informoval jak se dostat metrem do Manhattanu – v kapse jsem měl malinký plánek. Byl jsem rozechvělý před cestou, která měla dokázat, že se sám dokážu dostat na světoznámá místa.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (4) Dimitri

V den premiéry Varieté 2000 jsem byl 15. července roku 2000 pozván majitelem divadla a školy ve Versciu nedaleko Locarna významným švýcarským mimem a klaunem Dimitrim k němu domů na oběd. Jeho paní připravila něco tak dobrého, že jsem si o měsíc později musel písemně vyžádat recept, abych si tu báječnou chuť mohl doma znovu připomenout.