Jan Hora: Sběratel dobrodružství (8) Konec krále kanibalů
Mladý švédský námořník Kalle Svenson se nechal v roce 1806 najmout na loď Post au Prince plující kolem mysu Horn k západnímu pobřeží Jižní Ameriky. Škuner provozoval během plavby jakési skryté pirátství tajně podporované zemí domovského přístavu. V praxi to vypadalo tak, že Anglie vyslala Port au Prince přepadávat lodě jiných států, zabavovat jejich zboží a škodit tak konkurenci. Kalle Svenson se zúčastnil přepadů několika španělských lodí u chilského pobřeží. Když bylo podpalubí přeplněné uloupeným zbožím, rozhodl se kapitán přeplout Tichý oceán a v australském přístavu Port Jackson všechno výhodně prodat.
Josef Fousek: Zlo versus dobro / Vzpomínky mladých veteránů / Penízky milované
Zlo i dobro jsou spojité nádoby. Příliš zla škodí dobru a příliš dobra podporuje zlo. „Vyplácí se být dobrým člověkem?“ Přináší to spousty starostí. „Lumpům a podvodníkům se lépe daří! Slušní lidé jsou zneužíváni!“ – Dobro a zlo je v člověku rozděleno na půl – četl jsem v jednom románu F. M. Dostojevského.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (8)
♦ Hlavním cílem rybářů není chytání ryby, ale útěk od ukecané manželky. ♦ Když je někdo talentovaný a přitom líný jako svinská noha, má polobotky pořád od bláta. ♦ „Je nebezpečně rozviklaná,“ řekl analfabet a spálil knihovnu. „Proč jste ji spálil?“ ptal se slušně intelektuál. Analfabet odvětil bez přemýšlení: „Protože ji knihy rozviklaly!“ „Ale mohl jste předtím vyndat knihy.“ „To mne nenapadlo,“ divil se analfabet. Intelektuál povzdechl: „Škoda toho jasanového dřeva!“
Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (9)
Míval jsem ve zvyku si čas od času pročítat svázané časopisy – Mladého hlasatele nebo Vpřed, kde vycházely články Jaroslava Foglara, duchovního otce Rychlých šípů. Slavný spisovatel báječně rozuměl světu klukovských dobrodružství, ale taky přírodě, zemědělství i těžké práci sedláka. Proto mě jeho texty hladily na duši.
Emília Molčániová: Protekcia | Koža | Kibic
Až donedávna som bola tým najspokojnejším človekom pod slnkom. Každé popoludnie som naklusala do svojho zamestnania, aby som vyčistila, vydezinfikovala a upratala priestory lekárskej fakulty od zbytkov nečistôt po mokasínach a lakovkách profesorov, lodičkách sekretárok i docentiek a tenisiek študujúcej mládeže. Áno, dobre hádate, som upratovačkou v jednej z najprestížnejších vysokých škôl. Až donedávna mi srdce podskakovalo radosťou, keď som brala do ruky kýbeľ s handrou, či prachovkou a likvidovala jedného bacila za druhým. Z práce som odchádzala s pocitom dobre vykonanej práce. Až raz…
Olga Janíčková: Věšák
I stalo se po letech, že jistá paní, přišedší do země moravské, do města Zlína, zařizovala si na svazích, obrácených k jihu, svůj byteček. V tom stadiu, kdy věci ještě nenašly své místo a leckde zely prázdné kouty, navštívil tu paní onen Antonín, estét rodem. Vida neútulnost ještě syrových zdí, zatoužil uplatnit své vlohy.
Ivan Rössler: Pocta Markovi Ebenovi
Přiznám se, že mám Marka rád. Nejen jako brilantního, vtipného a pohotového moderátora, ale i jako čestného člověka. Občas se potkáváme, někdy nahodile i na ulici a vždycky prohodíme pár slov. Jsem rád, že Marek jako jeden z prvních přivítal zrod Novy, ve které jsem pár let pracoval. I jeho gratulace v Národním muzeu, odkud jsme vysílali historicky první show, byla vtipná.
Ivan Kolařík: Babičino z mrtvých vstání
Babička žila v nuzných prostorách jedné místnůstky za rohem od nuselských schodů. Jen tak tak že se v tom jejím pokojíčku, který si oblíbila houba a plíseň, obrátila. Kromě postele s velikánskou duchnou byl kamrlík ještě opatřen skříní, sporákem na uhlí, umývadlem a prostým dřevěným stolem. Koupelna neexistovala.
Karel Kopec: Novoroční úvaha 2010 aneb Co všechno se vlastně přeje do nového roku?
Co všechno se vlastně přeje do nového roku? Letos jsem se obrátil o radu ke své novoroční korespondenci mnoha uplynulých let. Zvídavost mi nedala, a tak jsem zpracoval dostatečně velký statistický soubor všech došlých přání. Z analýzy mi vyšlo několik zajímavých údajů. Na vlastním příkladu mohu doložit, zda a jak se ta přání plní.
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (1)
Děj se co děj, nikdy v budoucnosti nezažiji tak krásné dobrodružství, jaké se mi tu nabízí. Kdybych si podrobil Everest nebo doletěl na Měsíc, nezískal bych nic a byl bych nespokojen, poněvadž ani na vrcholku Himálají, ani na povrchu jiné planety, bych nikdy neunikl nelítostným výčitkám, že jsem neproplaval Panamským průplavem.
Pavel Landa: Podnikání s podívanou
Show business, jak sám ten pojem říká, je podnikání s podívanou. Přičemž k podívané patří nejen extravagantní kostýmy, nevídané šminky, světelné efekty a hudba, ale také, možná především – pohyb. Na naší domácí scéně je tady nutno vyzdvihnout zejména Franka Towena (vlastním jménem František Novotný, 1912–1991), báječného tanečníka, choreografa a tanečního pedagoga, který rozpohyboval nejednu z našich hvězd šoubyznysu. Místo obrázků tentokrát alespoň připomeňme milou knihu Evženie Tomkové-Towenové a Olgy Struskové: Frank Towen – život s tancem. Nakladatelství Tina, Vimperk 1995. V knize je mnoho obrazových dokumentů.
Ladislav Gerendáš: Silvestr
Bylo však v mém životě i několik Silvestrů nezapomenutelných. Dokonce tak, že se mi toho dne znovu vynořují, ačkoliv je čas pomalu nakopává až někam do hájů zelených. Zvláště jeden z nich, ten tedy byl… Stalo se to…dávno, dávno již tomu. Letos na Silvestra - 34 let. Tenkrát jsem se po několika muzikantských Silvestrech už zase těšil na poklidnou privátní oslavu.
Josef Fousek: Chvála lenošení / Pryč od lidí / Okřídlený kůň
Bez okolků se vám přiznám, že jsem pracovitý, ale lenošení miluji nejvíce. Zatímco lidé šlapou za ranního rozbřesku do práce, převaluji se na postýlce, ruku si podkládám pod hlavu, takzvaně se uvelebuji. Každý pohyb na lůžku musí být pomalý, aby se duše cítila slastně unavena. Umím odpočívat, řekl bych, profesionálně, téměř umělecky.
Pavel Pávek: Podivný svátek se blíží...
Kuchtík, v podstatě individualista, není přítelem bujarého veselí, které má vypuknout na dané znamení. Mohutným oslavám posledního dne v roce se snaží co nevíce vyhýbat, neb je pamětliv slov dávného kamaráda, který prohlašuje, že na Silvestra pijí pouze amatéři a pořádný člověk si nechá v záloze zbývajících tři sta šedesát čtyři dní.