Zdeňka Petáková: Tereza z Davle – hvězda českého fotografického nebe
Krátkou řadu výstav fotografky s pseudonymem Tereza z Davle (*1975) rozhojnila expozice v pražské Leica Gallery. Co ukazuje Tereza? Ženy v méně či více odvážných situacích zachycené na černobílých fotografiích vytvořených klasickou technikou a fotografickým rukopisem, který uvidíte jednou a už nezapomenete. V okamžiku, kdy je uvěřitelné, že fotí nikoli aranžmá a kde jevištěm, na které na jejích fotografiích pohlížíme, není ateliér či plenér, ale svět, a výsledný dojem ze záběru se překlopí do reportážní fotografie, se Tereza dotýká fotografického nebe.
Dáša Cortésová: Jací byli Vlachovci – I. (12)
Karel Krautgartner měl také knírek, tak jsem se držela stranou. Měl velice příjemnou ženu, tanečnici Elen Tanasco. Krasavici! Chodívali jsme k nim občas na návštěvu. Dospělí si měli o čem povídat a já musela tiše sedět a neotravovat. Někdy mi dali tužku a papír, abych si malovala. Pan Krautgartner mi pořád něco připomínal. A najednou jsem na to přišla!
Tomáš Jirák: Pavel a Klaudie
Nebýt mého neznámého ctitele, asi bych se už dávno zbláznila. Jako malá holka jsem mívala často pocit, že žiju jenom jako, jenom na zkoušku, pouze jakýsi provizorní život, že ten pravý život teprve přijde, a těšila jsem se, že jednoho dne se objeví pomyslný princ na bílém koni a odveze si mě do svého báječného světa.
Václav Židek: "Španělský princ" a jeho pobočník trafikant
V létě 1940 nás přišel navštívit do již zmíněného parku Jan Masaryk. Byli jsme tam shromážděni po útěku z Francie, se spoustou volného času, čekajíce, až páni Angličané spolu s panem ministrem Masarykem rozhodnou o našem osudu. Jan Masaryk byl člověk, kterého jsme znali jako syna velikého otce...
Martin Vačkář: Skladatel Dalibor C. Vačkář
V těchto dnech si připomínáme sto let od narození skladatele Dalibora C. Vačkáře. Filmovým divákům mnoha generací se zapsal do srdcí především nezapomenutelnou hudbou k filmové pohádce Pyšná princezna.
Jitka Dolejšová: Kam pro mapy a průvodce
Ráda chodím nakupovat mapy a průvodce do prodejny na Senovážném náměstí 6 v Praze 1. Pokaždé se mě ujali příjemní prodavači, ať už to byla starší usměvavá paní nebo sympatický mladý muž, kteří mi ochotně pomohli zorientovat se ...
Ivo Jahelka: Balada o nevydařeném Silvestru Pepíka Bočka
Včera soud odsoudil Pepíka Bočka, / ačkoliv na vině byla ta kočka. / Až dosud byl Pepa skoro svatej, / teď bude platit jak mourovatej! / Kdyby nedbal zlosti, byť jen z nedbalosti, / vyhnul by se půtce, nebyl by z něj škůdce. / Teď mu tvrdnou rysy, nechme mluvit spisy, / tam je všechno psáno, od něj podepsáno.
Vladimír Kulíček: In memoriam vinohradského kamnáře
Byl celým svým okolím považován za velmi majetného, zámožného majitele kamnářského závodu. Plným právem. Kamnářský mistr, prosperující živnostník. Jmenoval se Antonín Lipan. A to nejdůležitější: Děj se odehrává koncem druhé poloviny 19.století. V té době nebylo používáno dálkové vytápění ani topení plynem.
Ivan Kraus: Nejchytřejší národ na světě
Nejchytřejším národem na světě jsou samozřejmě Češi. Tento fakt je už dnes všeobecně znám a nelze proti němu nic namítat. Přitom zůstává jen otázkou, zda je dnes více chytrých Čechů doma, nebo v zahraničí. Mezi Čechy panuje v této otázce rozpor. V jedné věci se však všichni Češi shodnou: v názoru na druhé. Jenom Čech dokáže v neuvěřitelně krátké době rozeznat a posoudit chyby a nedostatky jiných národů.
Danuše Markovová: Čekací lhůty mohou pohladit
Čekat se dá kdekoli, kdykoli, na cokoli či kohokoli; čekat se dá v krátkém časovém horizontu, ale i v dlouhodobém časovém rozmezí; čekat se dá trpělivě i netrpělivě, láskyplně i nenávistně, s úsměvem i zachmuřeně. Čekat můžeme úplně všechno, ale také vůbec nic. Podle všeho se dá čekat také žádoucně nebo nežádoucně.
Věra Ludíková: Pocta Boženě Němcové
Boženu Němcovou jsem si oblíbila o něco později, než když byla povinnou četbou ve škole. Byla pro mne v každém případě rozporuplnou osobností. Zápas o českou identitu jsem tehdy viděla tak, že naši buditelé pro nás vše už dávno vybojovali. Po sovětské okupaci v roce 1968 jsem silně vnímala ohrožení existence českého národa.
Vladimír Vondráček: Ibiza (2)
Slíbené pokračovaní o našem týdenním pobytu na Ibize bude zejména o lidech, bude také hodně osobní a přidám samozřejmě opět pár fotek. „Naše“ letovisko Port Sant Miguel patří mezi ty modernější a není příliš velké. Zátoka bývalého přístavu je krásná, je obklopená příkrými skalami, ve kterých se nachází i velká krápníková jeskyně Can Marcá. Cancourek na spodku malého „c“ jsem bohužel na klávesnici nenašel.
Emília Molčániová: Noe | Odložené dieťa | O troch eurách
Vážený Pán Boh, s poľutovaním Vám musím oznámiť, že s Vami dohodnutú a pred právnymi zástupcami riadne podpísanú zmluvu sa nám pravdepodobne nepodarí dodržať, nakoľko sa vyskytli nepredvídateľné okolnosti a prekážky. Zmluva bola uzavretá dva mesiace aj sedemnásť dní po mojich šesťstých narodeninách na dobu stodeväťdesiat dní. Z toho štyridsať dní malo pršať a stopäťdesiat dní mali záplavy vôd ovládať zem. Zatiaľ som plnil všetky Vaše príkazy ako Váš najpokornejší služobník a robil som všetko, čo ste mi prikázali.
Josef Čermák: Velvyslanec Pavel Vošalík odchází z Kanady
Velvyslanec Pavel Vošalík, nepochybně jedna z nejvýraznějších postav české diplomacie (mimo jiné zastával úřad zástupce ministra zahraničí), končí své kanadské působení (příští zastávka snad Vatikán). Víme, že ze všech štací na něj nejsilněji zapůsobila Jižní Afrika a Kapské město, ale doufáme, že si někdy vzpomene i na Kanadu (a ottawské tulipánové jaro).