Milan Turek: Liberecký oktaván dobyl Cambridge
Ondřej Henych je studentem gymnázia F. X. Šaldy v Liberci a jako oktaván má za nejoblíbenější předmět chemii. Určitě nejsou hry jeho prioritou, protože je orientačním běžcem, hraje na klavír a samozřejmě se učí jazyky, začíná zvládat švédštinu. Záliba v chemii Ondřeje přivedla až na světovou úroveň. V Cambridge na olympiádě získal v desetihodinovém boji stříbrnou medaili v koknkurenci 250 studentů ze šedesáti šesti zemí.
Sloupky Jiřího Menzela (30)
Na jednom kanále si dávají pěstmi do zubů dva slavní američtí herci. Na dalším se o sto šest střílí a bouchají granáty. To jsou dva kanály veřejnoprávní. Přepínám na komerční stanici – opět rvačka, tentokrát mezi herci českými. Další stanice mi nabízí otevírající se hroby. Jiná válku gangů. Ostatní kabelové zdroje, pokud mne nezajímá život pod mořem, nebo fotbal, mi předvádějí jen další přestřelky a bouračky.
Jitka Dolejšová: Čertoviny Karla Franty
Výstava kouzelných obrázků malíře, grafika a ilustrátora Karla Franty, která se uskutečnila v únoru 2010 v prostorách Chvalského zámku v Horních Počernicích v Praze 14, se jen hemžila dobráckými čerty, neposednými čertíky, zamyšlenými vodníky, snivými vílami, pohádkovými zvířaty a výtvarně ztvárněnou muzikou vpletenou do působivých linek a barev.
MŮŽEŠ: Nejhorší je, když nespolupracuje rodina, přátelé
Na schůzku přišel Pavel Belšan o pár minut dřív. Podali jsme si ruce. Tu moji nahmátl naprosto přesně a pevně ji stiskl. Pak mi dal přednost do dveří a já si pomyslela, že už ani nepamatuji, kdy mi naposledy dal ve dveřích přednost v podstatě cizí muž. Tenhle to ale udělal s neuvěřitelnou samozřejmostí, dokonce laskavě pokynul rukou a usmál se. Elegantní, sympatický a džentlmen.
Peter Závacký: Rodáčka z pražských Vinohrad - prvá dáma slovenského kresleného humoru
Vo svojich úsmevne ľahkých kresbách, výtvarne čistých a dokonalých sa usilovala čitateľa odľahčiť od všedného a neľahkého kolotoča života. Vnímala ho bez príkras. A tak ho aj kreslila. Láskavo, povzbudivo a pozitívne. Úprimne sa vysmievala z dobových nedostatkov nás všetkých, včítane samej seba. Chápala, že s úsmevom na tvári, v mysli a duši sa dá prežiť skutočne všetko, čo každodenný stereotypný život vo vtedajšom Československu jeho ľuďom prinášal.
Jaroslav Vízner: To všechno jsem nevěděl
„Moje chabá znalost francouzštiny mi ztěžuje komunikaci se členy filmových štábů", stěžoval jsem si svému zkušenějšímu kolegovi, režisérovi Burkhartovi. Roger mi odpověděl: " Máš-li opravdu co říct, dokážeš to říct i jinak, třeba beze slov. Ti, co budou naslouchat a chtít ti porozumět, si s tím práci dají".
Ivo Jahelka: Balada o Favoritu / Balada o zubaři
Ve Lhotě pod Lesy je pozdvižení, / větší než když někdo z místních se žení, / a dál se dává tahleta zpráva, / v maštali, stejně jak u koryta: / že Tomeš zakoupil Favorita! / V hospodě na rynku rumové smrště, / a ty kdož přijdeš tam, no tak Bůh drž tě, / pít budou do mše, na počest Tomše, / a jeho bouráku z Boleslavi, / zítra je budou zas bolet hlavy.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (2) - Charlie Chaplin
Za prvé tři dny pobytu v Londýně jsem dostal 73 000 dopisů a lístků, a z nich bylo přes 28 000 dopisů žebrových... Zvěděl jsem z korespodence, že mám v Anglii 671 příbuzných, o nichž jsem nic nevěděl. Většinou to byli bratranci a podávali mi velmi podrobný rodokmen na důkaz svého tvrzení. Všichni chtěli, abych jim zařídil obchod nebo je vzal k filmu.
Ivan Kolařík: Úvaha o umění a tetování
Jako důchodce mohu s hrdostí říci, že od pradávna jsem byl vášnivým vyznavačem umění. Již jako malý chlapec jsem zaníceně deklamoval básničky polospícím penzistům v domově důchodců, k údivu rodičů jsem se sám bez říkání dal zapsat do hudební školy do houslí, na které jsem při každé přiležitosti oblažoval rodinu takovým způsobem, že i alkoholem opovrhující maminka se náhle vydávala s tatínkem na pivo, údajně aby umělecký zážitek prohovořili a náležitě vstřebali.
Stanislav Moc: Čestný pionýrský!
S Petrem se klábosilo dobře a měli jsme o čem, i když já jsem měl na starosti děti, takže jsem mohl pít i klábosit trochu omezeně. Hlavně proto, že jsem musel zůstat střízliv, abych jej večer mohl odvézt na nádraží a pak jet rychle do nemocnice vyzvednout ženu z práce. Tou dobou už jsem děti nakrmil, vykoupal a dal do postelí, takže když jsme vyjížděli, děti už spaly.
Sloupky Jiřího Menzela (3)
Je mi smutno. Před chvíli jsem vyhodil ze dveří jednoho mládence. Na první pohled to nebyl blbec. Byl slušně oblečen, přijel až odněkud z Moravy a požádal mne, abych mu zprostředkoval setkání s Jean-Luc Godardem, nebo aspoň a Rogerem Vadimem. Chce se stát slavným hercem a to nejlépe rovnou ve Francii. Zeptal jsem se ho, proč si vybral zrovna toto životní poslání a on mi odpověděl, že být filmovou hvězdou by se mu líbilo.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (9)
Zastavme se tedy nejprve u předpon na-, ná-, po-, pod- a do-. Jak vidno, počítač už zde kromě „vidna“ podtrhl i jednu předponu, a to ze cela neznámých důvodů! A to „ná“ přitom skýtá celou řadu zajímavostí. No posuďte sami: jistě je samozřejmá dvojice náves – ves, či nálet - let, ale úsměv asi vzbudí nájezdník – jezdník, nákaza – kaza, náladový – ladový, námraza – mraza, ale může být nános i nos, ač to spolu vůbec nesouvisí!
Antonín Bajaja: DEVLA, DEVLA
Měl jsem zážitek, který bych nevyprávěl, kdyby později samovolně nepokračoval. Stal se v ruchu zlínského tržiště Pod kaštany. Osahávám hlávky salátu, zkouším, která má pod zelenými suknicemi nejsvůdnější buchétku, jsem z toho celý rozjařený, a zčistajasna slyším: „Pane, dejte si pozor na peněženku.“
Pavel Vrána: Zdraví především
Trvá masopust a my ho u nás v chalupě letos pojali docela vážně. Ne snad, že bychom ze své stravy zcela vyloučili maso, ale pokoušíme se alespoň část denní potravinové dávky mít sestavenou tak, aby se dala označit za potravinu zdravou, nebo dokonce léčivě působící. Letos, hned z kraje roku, mi někdo z kamarádů zaslal mailem zkrácený výtah z vědecké práce německé biochemičky Dr. Johanny Budwig. Moudrá paní a nezpochybnitelná teorie.